Na konferenci CONSPIRE 2021 se Doktorka Barbara Holmesová podělila o příběh svého setkání se zesnulou tetou Grace "za závojem" z dětství. Setkání s předkem tímto nečekaným způsobem ovlivnilo její cestu víry a poskytlo jí útěchu, že je obklopena Božskou láskou:

Tento konkrétní večer jsem ležela na hašlerce [v babiččině obývacím pokoji], když se stalo něco velmi zvláštního. . . .

Přecitlivělým způsobem jsem si uvědomila zvuk, který pro mě byl rozpoznatelný jako hudba, ale zároveň to bylo víc než hudba. Byl to zvuk, který naladil mou duši a upozornil mě na to, že se nic neděje běžným způsobem. Za prvé, už jsem nebyl na hašlerce. Vznášel jsem se ke stropu pomalým krouživým pohybem, který mě těšil. Tedy, měl jsem se bát, protože jsem viděl své zhroucené tělo stále na hassock, ale vůbec jsem se nebál.

Byl jsem šťastný až k prasknutí, a k dovršení tohoto pocitu euforie tam byla moje milovaná, zesnulá teta Grace. Neviděla jsem ji, ale věděla jsem, že je nablízku, a její blízkost mě učinila ještě šťastnější. Jak jsem se vznášela ke stropu, přemýšlela jsem, že zavolám dospělé ve vedlejším pokoji, ale neměla jsem řeč. Když jsem se blížil ke stropu, neměl jsem pocit tísně, ale věděl jsem, že když nic neudělám, projdu jím a navždy opustím Zemi.

Byl to jen okamžik konfliktu, když jsem přemýšlel, co by znamenalo nebýt dítětem, co by znamenalo obrátit se k hašlerce a ke svému ležícímu tělu. Vzpomínám si na rozloučení s tetou Grace, na doznívání hudby, která byla víc než hudba, a pak se mi vrátila řeč. Byl jsem nadšený. Bez dechu jsem běžel do vedlejšího pokoje, abych dospělým ohlásil, že jsem letěl, že jsem letěl a teta Grace si se mnou hrála. Zmínka o mé zesnulé tetě vše zastavila.

Vidíte, většina rodin by mé vyprávění o létání a návštěvách mrtvé příbuzné odbyla bobkem. Ale moje rodina má z otcovy strany kořeny v kultuře Gullah v Jižní Karolíně a z matčiny strany v marylandských mysticích z východního pobřeží, takže sdílí víru: všichni vědí, že mrtví se vracejí. Vracejí se sem a tam, aby poskytli varování, aby přinesli poselství z druhé strany. Starší mě vyzpovídali.

Když jsem nedokázala přijít s žádnou hlubokou moudrostí nebo důležitým poselstvím z druhé strany... jedna teta mi dost ostře řekla: "Dej nám vědět, jestli k tobě ještě přijde."

"To je pravda," odpověděla jsem. A bylo to, dostalo se mi potvrzení, že teta Grace tam byla a možná přijde znovu. . . .

Žijeme ve světě prosyceném láskou a záměrností stále přítomného Boha a nejsme sami.

Reference:

Převzato z Barbara Holmes, "Bůh na tenkých místech", CONSPIRE 2021 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021), video.

At CONSPIRE 2021, Dr. Barbara Holmes shared a story of her “beyond the veil” childhood encounter with her deceased Aunt Grace. Meeting her ancestor in this unexpected way influenced her faith journey and provided comfort that she was surrounded by Divine Love:

This particular evening, I was laying on the hassock [in my grandmother’s living room] when something very strange happened. . . .

I became aware in a hypersensitive way of sound that was recognizable to me as music, but at the same time, it was more than music. It was a sound that tuned my soul and it alerted me to the fact that nothing was happening in an ordinary way. For one thing, I was no longer on the hassock. I was floating toward the ceiling in a slow and circular movement that delighted me. I mean, I should have been scared because I could see my slumped body still on the hassock, but I wasn’t afraid at all.

I was happy to the point of bursting, and to top off this sense of euphoria, my beloved, deceased Aunt Grace was there. I didn’t see her, but I knew she was nearby and her closeness to me made me even happier. As I floated toward the ceiling, I thought about calling the adults in the next room, but I had no speech. There was no sense of distress as I approached the ceiling, but I knew that if I did nothing, I would pass through it and leave the Earth forever.

There was only a moment of conflict as I contemplated what it would mean not to be a child, what it would mean to turn to the hassock and to my supine body. I remember a farewell from my Aunt Grace, the fading of the music that was more than music, and then my speech returned. I was elated. I was breathless as I ran to the next room to report to the adults that I flew, I flew and Aunt Grace was playing with me. The mention of my deceased aunt stopped everything.

See, most families would’ve pooh-poohed my account of flying and visitations from a dead relative. But my family has roots in the Gullah culture of South Carolina on my father’s side and the Maryland eastern shore mystics on my mother’s, so they share a belief: everybody knows that the dead come back. They come back and forth to offer warnings, to bring messages from the other side. I was quizzed by the elders.

When I couldn’t come up with any deep wisdom or any important message from the other side . . . one aunt said rather pointedly, “Let us know if she comes to you again.” There it was, I had received affirmation Aunt Grace had been there and might come again. . . .

We live in a world saturated with the love and intentionality of an ever-present God, and we are not alone.

Reference:

Adapted from Barbara Holmes, “God in Thin Places,” CONSPIRE 2021 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021), video.