pondělí
Františkánská mystika je o intuici Ježíše jako vtěleného a univerzálního Krista. František toto tajemství v Ježíši objevil a tak mocně si ho zamiloval, že se nakonec stal živým obrazem Krista.
-Richard Rohr

úterý
František tehdy věděl, co má ve svém životě dělat: přijmout Ježíše v chudých a zavržených, v těch, kteří ho předtím odpuzovali. 
-Murray Bodo

Středa
Jediný způsob, který znám, jak milovat Boha, je milovat to, co miluje Bůh; jen tak milujeme božskou láskou a necháme ji skrze sebe proudit.
-Richard Rohr

Čtvrtek
Bůh je jako voda z přetékající fontány, která štědře zalévá láskou celé stvoření. Nebo je Bůh jako rozlehlé hluboké oceány, které se podobají nesmírné hloubce Boží věrné lásky.
-Dawn Nothwehr

Pátek
František ani Klára se neúčastnili modlitebních seminářů ani neměli rozsáhlou mnišskou přípravu, a přesto oba prožívali hluboké sjednocení s Bohem. V čem spočívalo jejich tajemství?
-Joan Muellerová

Vidoucí a viděný

V online kurzu CAC Františkánská cesta, otec Richard povzbuzuje studenty ve františkánské mystické praxi uctivého nazírání:

Slovo "respektovat" znamená "dívat se podruhé": Znovu se podívat. Opětovně se dívat. Obávám se, že naše první nazírání na cokoli je vždy utilitární a po nějaké době nás téměř zcela ovládne. Máme tendenci přemýšlet: "Co z toho budu mít? Co z toho můžu mít? Jak na tom můžu vydělat? Budu díky tomu vypadat dobře? Přinese mi to potěšení?" Pokud si neuvědomíme omezenost a prázdnotu tohoto pohledu, bude nás navždy držet ve středu velmi malého světa.

Mystikové jako Francis vidí ekvivalenci mezi vidoucím a viděným. Přiznávají úctu všemu, co je mimo ně samotné. Nechávají to promlouvat. Na jedné z našich konferencí jsme poslali některé účastníky k řece Rio Grande. Řekli jsme: "Chceme, abyste našli jeden konkrétní objekt, ne celou krajinu, ale jeden list, jednu větvičku, jednu ještěrku, a poskytli mu úctu. Promluvte si s ním." A pak, ještě odvážněji, jsme je požádali, aby v tomto stavu úcty nechali promluvit ji. Pro vzdělané lidi to bylo jistě obtížné. Nejspíš se báli, že je někdo uvidí nebo uslyší.

Tato zkušenost přivedla lidi k slzám, protože konečně objevili "jednotu bytí" [1] a sílu respektu. Přesto je třeba začít z naší strany. Pokud si zachováme svou radikální egocentričnost, pak se vše točí kolem nás - co se nám líbí, co chceme, co považujeme za důležité. Když dokážeme přiznat úctu zdánlivě nedůležitým věcem, maličkostem, konkrétním věcem, když se přistihneme, že děkujeme za jednu malou fialku, když dokážeme říct: "Vsadím se, že se na tebe žádné lidské oko kromě mě nepodívá. A já chci za tebe poděkovat Bohu a chci ti poděkovat za to, že jsi prostě ty a že mi dovoluješ těšit se z tvé fialové barvy" nebo cokoli jiného. Najednou se náš svět přeuspořádá, protože když dokážeme přiznat úctu jedné věci, tato úcta se univerzalizuje na všechny věci.

Vyzkoušejte si verzi tohoto cvičení prostřednictvím videa a zvuku.

Sunday
Francis came to know the God of humble love by meditating on and imitating the poor and humble Christ. 
—Ilia Delio

Monday
Franciscan mysticism is about an intuition of Jesus as the Incarnate and Universal Christ. Francis discovered and so powerfully loved this mystery in Jesus that he eventually became a living image of Christ.
—Richard Rohr

Tuesday
Francis knew then what he was to do with his life: to embrace Jesus in the poor and rejected, in those who previously had repulsed him. 
—Murray Bodo

Wednesday
The only way I know how to love God is to love what God loves; only then do we love with divine love and allow it to flow through us.
—Richard Rohr

Thursday
God is like the water of an overflowing fountain, generously showering all of creation with love. Or, God is like the expansive deep oceans that are like the vast depth of God’s faithful love.
—Dawn Nothwehr

Friday
Neither Francis nor Clare participated in prayer workshops, nor did they have extensive monastic training, and yet both experienced profound union with God. What was their secret?
—Joan Mueller

The Seer and the Seen

In the CAC online course The Franciscan Way, Father Richard encourages students in the Franciscan mystical practice of respectful gazing:

The word “respect” means “to look at a second time”: Re-speculate. Re-spect. I’m afraid our first gaze at anything is always utilitarian, and it almost totally takes over after a while. We tend to think, “What’s in it for me? What can I get out of it? How can I make money from it? Does this make me look good? Will this give me pleasure?” If we don’t recognize the narrowness and the emptiness of that gaze, it will keep us forever at the center of a very small world.

Mystics like Francis see an equivalence between the seer and the seen. They grant respect to all that is outside of themselves. They allow it to speak. At one of our conferences, we sent some of the attendees down to the Rio Grande. We said, “We want you to find one particular object, not the whole landscape, but one leaf, one twig, one lizard, and grant it respect. Talk to it.” And then, even more daringly, in that state of respect, we asked them to let it talk back. I’m sure that was difficult for educated people. They were probably afraid someone would see them or hear them.

This experience brought people to tears as they finally discovered the “univocity of being,” [1] and the power of respect. Yet it has to begin from our side. If we maintain our radical egocentricity, then it’s all about us—what we like, what we want, what we think is important. When we can grant respect to seemingly unimportant things, little things, particular things, when we find ourselves giving thanks for one little violet, when we can say, “I’ll bet no human eye will ever look at you except me. And I want to thank God for you, and I want to thank you for simply being you and for allowing me to delight in your purple color” or whatever it might be. Suddenly, our world rearranges because when we can grant respect to one thing, that respect universalizes to all things.

Experience a version of this practice through video and sound.