Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Seznam přeložených témat

Překlad meditace CAC ze středy 21. 9. 2022
na téma: Zrání

Ušlechtilý úkol

Kathleen Dowling Singhová (1946-2017), známá svou hlubokou moudrostí o smrti a umírání, psala také o probuzení, které může nastat, když se vědomě zabýváme stárnutím:

Hluboké otevření se pravdě o vlastním stárnutí je moudré. Hluboké otevření se pravdě o vlastní pomíjivosti je moudré. Ačkoli takové otevření nemusí zpočátku přijít snadno - všichni víme, jak má ego tendenci bránit se zranitelnosti -, je důležité tak učinit, pokud chceme vědomě využít čas, který nám zbývá. . . .

Žít život staršího člověka znamená dozrát do bytosti, která je víc než jen starší, víc než jen stará. Zahrnuje dozrání k jasnému přijetí toho, jak věci skutečně existují. Toto dozrávání zahrnuje pro každého z nás mnoho obtížných zúčtování v mnohostranném, mnohorozměrném pochopení, že vše, co může být ztraceno, bude ztraceno. . . .

Nehledě na šediny a povadlost mnozí z nás stále dětinsky lpí na mnohém neskutečném a nepodstatném. Mnozí z nás stále ještě lpí na pověsti, na domnělém bezpečí, na neprověřených návycích v postojích a chování a na obrazu sebe sama. Máme hlubokou nechuť k tomu, aby všechny naše drahocenné iluze byly zbaveny zdánlivé lhostejnosti života ve formě.

Všichni máme zásoby strachu, některé velké, jiné malé a jemné, ze vstupu na toto nové území plné neznáma a tajemství: z našich posledních let. Co se mnou stárnutí udělá? Mému tělu? S mou myslí? . . Budu pro někoho důležitý? Budu někomu na obtíž? Jak zemřu?

Nevíme. Netušíme, co nás v těchto letech čeká. Nemáme tušení, co se stane zítra. "Okamžik, který všechno změnil", obvykle přichází bez ohlášení.

Jediný člověk, který může odpovědět na otázky, jež před nás staví často bolestivé výzvy spojené se stárnutím, je ten, kým budeme v okamžiku, kdy se s těmito okolnostmi budeme potýkat. Utváření této osoby v někoho s větší moudrostí a vyrovnaností může začít právě v tomto okamžiku.

Pro Singha, když se rozhodneme dozrát, probudit se ve stáří, nabízíme světu a budoucím generacím dar:

Chceme-li si nárokovat poslední roky života jako roky, které v sobě skrývají možnost probuzení do vyrovnanosti a lehkosti, do samotného ztělesnění milosti, musíme vydávat svědectví o dozrávání této možnosti. Bylo by to požehnání nejen pro každého z nás, ale i pro svět, který po takovém svědectví hladoví. . . .

S vědomím pomíjivosti, dech po dechu vznikajícího, přetrvávajícího a upadajícího každého okamžiku, můžeme zůstat v paměti své touhy existovat v moudrosti, lásce a soucitu. Můžeme setrvat ve svém záměru dozrát do duchovní zralosti, kterou máme právo pěstovat od narození. Není ušlechtilejšího způsobu, jak strávit tato léta, než se stát starším a vydávat světu svědectví o míru, lásce, moudrosti a nebojácnosti.

Fr. Richard Rohr, OFM
přeloženo DeepL
A Noble Task

Known for her deep wisdom around death and dying, Kathleen Dowling Singh (1946–2017) also wrote about the awakening that can occur when we consciously address aging:

Opening deeply to the truth of our own aging is wise. Opening deeply to the truth of our own impermanence is wise. Although such opening may not come easily at first—we all know how the ego tends to resist vulnerability—it is important to do so if we wish to mindfully use the time remaining to us. . . .

To live a life of an elder is to ripen into being that is more than simply elderly, more than just old. It involves ripening into clear-eyed acceptance of the way things actually exist. That ripening involves, for each of us, many difficult reckonings in the multifaceted, multidimensional understanding that everything that can be lost will be lost. . . .

Grey hair and sagginess notwithstanding, many of us still cling childishly to so much that is unreal and inessential. Many of us still cling to reputation, to imagined security, to unexamined habits of attitude and behavior, and to self-image. We have deep aversion to having all of our cherished illusions stripped away by life-in-form’s seeming indifference.

We all have reservoirs of fear, some large and some small and subtle, around entering this new terrain of unknown and mystery: our last years. What will aging to do me? To my body? To my mind? . . . Will I matter to anyone? Will I be a burden? How will I die?

We do not know. We have no clue what these years will hold for us. We have no clue what will happen tomorrow. The “moment that changed everything” usually arrives unannounced.

The only person who can answer the questions posed by the often painful challenges of aging is the person we will be in the moment we confront those circumstances. The shaping of that person into someone with greater wisdom and equanimity can begin in this moment.

For Singh, when we choose to ripen, to awaken as we age, we offer a gift to the world and future generations:

If we are to claim the last years of life as years that hold the possibility of awakening into equanimity and lightness, into the very embodiment of grace, we need to bear witness to the ripening of that possibility. Not only would it be a blessing for each of us, it would be a blessing for a world starving for such witnessing. . . .

Mindful of impermanence, the breath-by-breath arising and abiding and falling of each moment, we can remain in remembrance of our longing to exist in wisdom and love and compassion. We can remain in our intention to ripen into the spiritual maturity that is our birthright to cultivate. There is no more noble way to spend these years than to become an elder, to bear witness to the world as placeholders for peace, love, wisdom, and fearlessness.

Fr. Richard Rohr, OFM

Zde se nacházejí překlady Daily Meditations, jejichž anglické originály se nacházejí na webu CAC. V den jejich vydání je zde nalezneš přeložené strojově pomocí DeepL, zpravidla do druhého dne pak projdou jazykovou úpravou někým z týmu překladatelů :-) Pokud vládneš dobrou angličtinou, přihlas se asi raději přímo u zdroje těchto úvah, tedy na webu CAC. Budeš je pak do své mailové schránky dostávat již k ranní kávě. -mš-