Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je chudák.
Richard Rohr
staršínovější
přeloženo DeepL

Překlad meditace CAC z pondělí 19. 9. 2022
na téma: Zrání

Druhá cesta

Otec Richard popisuje vědomou pozornost a záměr, které jsou nezbytné k "pádu vzhůru" do cílevědomé druhé poloviny života:

Většina z nás má tendenci považovat druhou polovinu života převážně za stárnutí, řešení zdravotních problémů a odchod z fyzického života, ale já prostě nevěřím, že je to všechno. To, co vypadá jako pád, lze z velké části prožívat jako pád vzhůru a dál, do širšího a hlubšího světa, kde duše nachází svou plnost, je konečně spojena s celkem a žije uvnitř Velkého obrazu.

Není to ztráta, ale svým způsobem zisk, není to prohra, ale vlastně výhra. Pravděpodobně bychom se museli setkat alespoň s jedním opravdovým starším člověkem, abychom si dokázali představit, že by to mohla být pravda. Já jsem potkal dost zářivých lidí, abych věděl, že to možné je. Dospěli ke své lidské plnosti, často navzdory všem předpokladům, obvykle díky osobnímu utrpení nebo zprostředkovaně a empaticky. Jak takového člověka popisuje Ježíš, "z jejich prsou vytékají prameny živé vody" (Jan 7,38). Jsou vzorem a cílem pro naše lidství, mnohem více než celebrity a politici, jejichž činy nás dnes zdánlivě tolik zajímají.

Pamatujte, že nikdo jiný než my sami nám nemůže zabránit v druhé polovině našeho vlastního života. Naší druhé cestě nemůže bránit nic jiného než náš vlastní nedostatek odvahy, trpělivosti a představivosti. Naše druhá cesta je jen na nás, zda po ní půjdeme, nebo se jí vyhneme. Jsem přesvědčen, že k tomu je zapotřebí určitého rozpadu první cesty, takže nepromarněte příliš mnoho chvil naříkáním nad špatnou výchovou, ztrátou zaměstnání, nevydařenými vztahy, fyzickými problémy, ekonomickou chudobou nebo jinými tragédiemi. Bolest je součástí dohody. Pokud nekráčíme do druhé poloviny vlastního života, je to jistě proto, že o ni nestojíme. Toužme, hluboce toužme, toužme po sobě, toužme po Bohu, toužme po všem dobrém, pravdivém a krásném. Všechno to vyprazdňování je kvůli Velkému vylití.

Jezuitský teolog a vědec Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955) se modlil, aby se jeho život až do konce odvíjel v plné důvěře v Boží přítomnost:

Když příznaky stáří začnou poznamenávat mé tělo (a ještě více, když se dotknou mé mysli); když nemoc, která mě má zmenšit nebo odnést, udeří zvenčí nebo se zrodí ve mně; když přijde bolestný okamžik, v němž se náhle probudím a uvědomím si, že jsem nemocný nebo stárnu; a především v poslední chvíli, kdy cítím, že ztrácím vládu nad sebou samým a jsem naprosto pasivní v rukou velkých neznámých sil, které mě utvořily; ve všech těchto temných chvílích, Bože, dej, ať pochopím, že jsi to Ty (jen pokud je má víra dostatečně silná), kdo bolestně rozděluje vlákna mé bytosti, aby pronikl až do samého nitra mé podstaty a unesl mě v sobě. [1]

Fr. Richard Rohr, OFM
přeloženo DeepL
The Second Journey

Father Richard describes the conscious attention and intention necessary to “fall upward” into a purposeful second half of life:

Most of us tend to think of the second half of life as largely about getting old, dealing with health issues, and letting go of our physical life, but I simply don’t believe that’s all there is to it. What looks like falling can largely be experienced as falling upward and onward, into a broader and deeper world, where the soul finds its fullness, is finally connected to the whole, and lives inside the Big Picture.

It is not a loss but somehow a gain, not losing but actually winning. We probably have to have met at least one true elder to imagine this could be true. I’ve met enough radiant people to know that it is possible. They have come to their human fullness, often against all odds, usually by suffering personally or vicariously and empathetically. As Jesus describes such a person, “from their breasts flow fountains of living water” (John 7:38). They are models and goals for our humanity, much more than the celebrities and politicians whose actions we seem to care so much about today.

Remember, no one can keep us from the second half of our own lives except ourselves. Nothing can inhibit our second journey except our own lack of courage, patience, and imagination. Our second journey is all ours to walk or to avoid. My conviction is that some falling apart of the first journey is necessary for this to happen, so don’t waste too many moments lamenting poor parenting, lost jobs, failed relationships, physical challenges, economic poverty, or other tragedies. Pain is part of the deal. If we don’t walk into the second half of our own life, it is surely because we do not want it. Let’s desire, desire deeply, desire ourselves, desire God, desire everything good, true, and beautiful. All of the emptying out is for the sake of a Great Outpouring.

Jesuit theologian and scientist Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) prayed to allow his life to unfold in full confidence of God’s presence until the very end:

When the signs of age begin to mark my body (and still more when they touch my mind); when the ill that is to diminish me or carry me off strikes from without or is born within me; when the painful moment comes in which I suddenly awaken to the fact that I am ill or growing old; and above all at that last moment when I feel I am losing hold of myself and am absolutely passive within the hands of the great unknown forces that have formed me; in all those dark moments, O God, grant that I may understand that it is You (provided only my faith is strong enough) who are painfully parting the fibres of my being in order to penetrate to the very marrow of my substance and bear me away within Yourself. [1]

Fr. Richard Rohr, OFM
Odkazy:

[1] Pierre Teilhard de Chardin, The Divine Milieu: An Essay on the Interior Life (New York: Harper and Brothers, 1960), 62.

Adapted from Richard Rohr, Falling Upward: A Spirituality for the Two Halves of Life (San Francisco: Jossey-Bass, 2011), 153–154, 160.


Zde se nacházejí překlady Daily Meditations, jejichž anglické originály se nacházejí na webu CAC. V den jejich vydání je zde nalezneš přeložené strojově pomocí DeepL, zpravidla do druhého dne pak projdou jazykovou úpravou někým z týmu překladatelů :-) Pokud vládneš dobrou angličtinou, přihlas se asi raději přímo u zdroje těchto úvah, tedy na webu CAC. Budeš je pak do své mailové schránky dostávat již k ranní kávě. -mš-

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek