Hlavní postava je hrdina nebo hrdinka, kteří našli nebo dokázali něco, co přesahuje běžný rámec úspěchů a zkušeností. Hrdina je někdo, kdo obětoval svůj život něčemu většímu, než je on sám. -Joseph Campbell, Moc mýtu

V meditacích tohoto týdne se obracíme k knize Potřeba grálu, založené na dřívější práci otce Richarda s muži a spiritualitou. Síla mýtů a legend nám může pomoci růst ve vědomí a zralosti a legendy o grálu obsahují mnoho takových archetypálních vzorů. Všichni jsou zváni, aby se vydali na hrdinskou cestu:

Dozvídám se, že evropské legendy o výpravách vznikly v různých podobách kolem roku 1180 až 1350 našeho letopočtu. Vznikaly v různých vrstvách společnosti, a to právě v době, kdy byl velký evangelijní příběh v zatmění a už se nedostával k uším ani nepůsobil na duše křesťanů. Dalo by se říci, že příběhy o grálu byly laickým způsobem, jak zmapovat a popsat potřebnou a dobrou duchovní cestu.

Mýtus vyjadřoval hlubokou moudrost křesťanského kolektivního nevědomí stylem, který nebyl ani církevní, ani klerikální. Místo toho se tyto příběhy sebevědomě pohybovaly ve světě tajemství a metafor. Mohly tak činit, protože hledání bylo skutečné a mýty byly ukotveny v realitě.

Myslím si, že žijeme v době, kdy hledání už není skutečné . Lidé si nejsou jisti cílem, jsou nejistí v hledání smysluplných vzorů, a dokonce nejsou přesvědčeni o žádném božském původu. Pro Západ je to velká krize smyslu; na nejhlubší úrovni je to ztráta naděje. Úzkost a řešení této krize nelze řešit na pouhé povrchní úrovni nebo na úrovni řešení problémů. Pouze posvátná psychologie nebo mytologie jsou dostatečně hluboké a pravdivé, aby se mohly zabývat otázkami smyslu a naděje.

To, co pravé náboženství vždy dělalo, bylo otevírání dveří do tohoto symbolického vesmíru, do světa duše, který je primárním přístupovým bodem do světa ducha. Zdravé náboženství nás učí, jak vidět, jak vidět jasněji a jak vidět věci skrz naskrz.

Hledání Grálu je domácí příběh o muži jménem Parsifal, který dospívá a učí se správným otázkám prostřednictvím zkoušek a pokušení, když se prodírá k Bohu. Během hledání Bůh promlouvá a vede skrze rodinu, selhání, násilí, návštěvníky, zradu, sexualitu, přírodu, stín a vizi. Každá osoba a každá událost, s níž se muž setká, je potřebnou a milostí naplněnou příležitostí. Neexistují žádné slepé uličky, i když se jich zdá být mnoho. Není tu žádný promarněný čas, žádné zbytečné postavy, žádné náhodné události. Všechno má smysl. Je to zcela okouzlený vesmír; Bůh je ve všech věcech a čeká, až bude moci promluvit, a dokonce i požehnat.

Příběh Grálu lze vyprávět a převyprávět, ale nakonec je to výprava, kterou je třeba projít. Je to vždy sestup, vždy hrůza a pro ty, kdo znají větší příběh, vždy účast na zázraku.

The main character is a hero or heroine who has found or done something beyond the normal range of achievement and experience. A hero is someone who has given his or her life to something bigger than oneself. —Joseph Campbell, The Power of Myth

In this week’s meditations we turn to Quest for the Grail, based on Father Richard’s earlier work with men and spirituality. The power of myth and legend can help us grow in consciousness and maturity, and the Grail legends contain many such archetypal patterns. All are invited to embark upon a heroic journey:

I am told that European quest legends emerged in various forms around 1180 to 1350 CE. They originated from different levels of society, at precisely the time when the great gospel story was in eclipse and no longer reaching the ears or affecting the souls of Christians. It could be said that Grail stories were lay persons’ ways of charting and describing a necessary and good spiritual path.

The myth expressed the deep wisdom of the Christian collective unconscious in a style that was neither churchy nor clerical. Instead, these stories moved confidently into a world of mystery and metaphor. They could do this because the quest was real and the myths were anchored in reality.

I believe we live in a time when the quest is no longer real. People are unsure of the goal, insecure in their search for meaningful patterns, and even unconvinced of any divine origins. It is a major crisis of meaning for the West; at the deepest level, it is a loss of hope. The anxiety and solutions to this crisis cannot be addressed at a mere surface or problem-solving level. Only sacred psychology or mythology are deep and true enough to address questions of meaning and hope.

What true religion has always done is open the door to this symbolic universe, to the world of the soul that is the primary access point for the spirit world. Healthy religion teaches us how to see, how to see more clearly, and how to see things all the way through.

The quest for the Grail is a homespun story of a man named Parsifal growing up and learning the right questions through trial and temptation as he pushes on toward God. During the quest, God speaks and leads through family, failure, violence, visitors, betrayal, sexuality, nature, shadow, and vision. Every person and every event the man encounters is a necessary and grace-filled occasion. There are no dead ends, though there seem to be many. There is no wasted time, no useless characters, no random happenings. All has meaning. It is a wholly enchanted universe; God is in all things waiting to speak and even to bless.

The Grail story can be told and retold, but finally it is a quest that must be walked. It is always a descent, always a terror, and for those who know the bigger story, always participation in a miracle.