Slavnost svatého Oscara Romera ze Salvadoru

Učenci Marcus J. Borg (1942-2015) a John Dominic Crossan označují Pavla za "židovského Kristova mystika" a zkoumají, co pro Pavla znamenala fráze "v Kristu":

Byl židovským Kristovým mystikem, protože ... . Pavel byl Žid a ve svém vlastním myšlení jím nikdy nepřestal být. Byl židovským Kristovým mystikem, protože obsahem jeho mystických zážitků byl Ježíš jako vzkříšený Kristus a Pán. Poté se Pavlova identita stala identitou "v Kristu". A jako mystik Kristův viděl judaismus nově ve světle Ježíše. ...  .

Pavlova proměna zahrnovala "transplantaci identity" - jeho stará identita byla nahrazena novou identitou "v Kristu". . . . Máme na mysli analogii s transplantací srdce v moderní medicíně, při níž je staré srdce nahrazeno novým. V Pavlově případě byl jeho duch - starý Pavel - nahrazen Duchem Kristovým.

Borg a Crossan považují Pavlovo mystické učení o darech Ducha z 1. listu Korintským 12-14 za rozšíření transplantace jeho identity "v Kristu". Zde se zamýšlejí nad důsledky Pavlových úvah o lásce: "A nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři; a největší z nich je láska" (13,13):

Láska, o které Pavel mluví, je duchovní dar, není to pouhý akt vůle, není to něco, pro co se rozhodneme, není to jen dobrá rada pro páry a ostatní. Jako duchovní dar je láska spíše nejdůležitějším výsledkem (a důkazem) transplantace Ducha. Jako hlavní ovoce Ducha je také kritériem, podle kterého se hodnotí ostatní dary. . . .

Pro Pavla je láska v tomto textu radikální zkratkou pro to, jaký je život "v Kristu" - život v "novém stvoření", život "v Duchu", život oživený transplantací Ducha. Jako hlavní ovoce života naplněného Duchem se láska týká více než jen našich vztahů s jednotlivci. Pro Pavla měla (pro nedostatek lepšího slova) také sociální význam. Sociální formou lásky byla pro Pavla distributivní spravedlnost a nenásilí, chléb a mír. Pavlova vize života "v Kristu", života v "novém stvoření", neznamenala: "Přijměte císařský způsob života s jeho útlakem a násilím, ale praktikujte lásku ve svých osobních vztazích."

Jinak řečeno, lidé jako Ježíš a Pavel nebyli popravováni za to, že říkali: "Milujte se navzájem."

Přestože se jedná o lidi, kteří se navzájem milují, je to pro ně důležité. Byli zabiti, protože jejich chápání lásky znamenalo více než soucit s jednotlivci, i když i ten zahrnovalo. Znamenalo to také postavit se proti systémům nadvlády, které vládly jejich světu, a spolupracovat s Duchem na vytvoření nového způsobu života, který byl v protikladu k normálnosti moudrosti světa. Láska a spravedlnost patří k sobě. Spravedlnost bez lásky může být brutální a láska bez spravedlnosti může být banální. Láska je srdcem spravedlnosti a spravedlnost je sociální formou lásky.

Feast of St. Oscar Romero of El Salvador

Scholars Marcus J. Borg (1942–2015) and John Dominic Crossan refer to Paul as a “Jewish Christ mystic,” and explore what the phrase “in Christ” meant to Paul:

He was a Jewish Christ mystic because . . . Paul was a Jew and in his own mind never ceased being one. He was a Jewish Christ mystic because the content of his mystical experiences was Jesus as risen Christ and Lord. Afterward, Paul’s identity became an identity “in Christ.” And as a Christ mystic, he saw Judaism anew in the light of Jesus. . .  .

Paul’s transformation involved an “identity transplant”—his old identity was replaced by a new identity “in Christ.” . . . We have in mind an analogy to modern medicine’s heart transplant, in which an old heart is replaced by a new heart. In Paul’s case, his spirit—the old Paul—had been replaced by the Spirit of Christ.

Borg and Crossan view Paul’s mystical teaching on the gifts of the Spirit, from 1 Corinthians 12–14, as an extension of his identity transplant “in Christ.” Here they reflect on the implications of Paul’s reflections on love, “And now faith, hope, and love abide, these three; and the greatest of these is love” (13:13):

The love of which Paul speaks is a spiritual gift, not simply an act of will, not something we decide to do, not simply good advice for couples and others. Rather, as a spiritual gift, love is the most important result (and evidence) of a Spirit transplant. As the primary fruit of the Spirit, it is also the criterion by which the other gifts are evaluated. . . .

For Paul, love in this text is radical shorthand for what life “in Christ” is like—life in the “new creation,” life “in the Spirit,” life animated by a Spirit transplant. As the primary fruit of a Spirit-filled life, love is about more than our relationships with individuals. For Paul, it had (for want of a better word) a social meaning as well. The social form of love for Paul was distributive justice and nonviolence, bread and peace. Paul’s vision of life “in Christ,” life in the “new creation,” did not mean, “Accept the imperial way of life with its oppression and violence, but practice love in your personal relationships.”

To make the same point differently, people like Jesus and Paul were not executed for saying, “Love one another.” They were killed because their understanding of love meant more than being compassionate toward individuals, although it did include that. It also meant standing against the domination systems that ruled their world, and collaborating with the Spirit in the creation of a new way of life that stood in contrast to the normalcy of the wisdom of the world. Love and justice go together. Justice without love can be brutal, and love without justice can be banal. Love is the heart of justice, and justice is the social form of love.