Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Seznam přeložených témat

Překlad meditace CAC ze středy 16. 2. 2022
na téma: Setkání s Bohem v modlitbě

Kvalita vztahu

Otec Richard píše o proměně, kterou může v našem životě způsobit modlitba. Začínáme žít z hlubšího já, sjednoceni v Bohu:

Když žijeme ze svého pravého já v Bohu, náboženství není o požadavcích; je o vztahu, o kvalitě a schopnosti našeho vztahu k Bohu a druhým. Podstatné já může říkat modlitby, ale toto pravé já je také modlitbou. Už jen tím, že je, už jen tím, že jde odtud tam, je modlitbou. Proto může Pavel říci něco jako: Modlete se vždycky (1 Sol 5,17). Nemůže tím přece myslet, že bychom měli celý den chodit a říkat "Otče náš"! Ale můžeme se modlit vždy, když žijeme ve vědomém spojení s Bohem. Překvapením pro většinu z nás je, že v tomto místě vztahu s Bohem ve skutečnosti nejde o to být dokonalý.  Já v Bohu bude stále dělat chyby, ale žije z jiného středu, než je jeho vlastní. Je těžké si to uvědomit, dokud se nesetkáme se soustředěným člověkem, s někým, kdo je uzemněný a ve spojení s Bohem.

Vlastně bych šel tak daleko, že bychom museli potkat světce. Moje definice křesťanství svého času zněla, že křesťan je ten, kdo se s ním setkal, protože celá ta věc je nakažlivá! Když potkáme člověka určité kvality a zralosti, můžeme se i my stát zralejšími. Když potkáme trpělivého člověka, naučíme se být trpěliví. Potkáme milujícího člověka a naučíme se, jak být milující. Takto fungují lidské bytosti. Když se setkáme se skutečně uzemněným, šťastným a svobodným člověkem, staneme se mu podobnějšími, protože s ničím menším nebudeme spokojeni. Celá tato věc, naše víra, se šíří prostřednictvím a kvalitou našich vztahů.

V modlitbě je možné zažít tuto kvalitu vztahu s Bohem. Na tomto místě víme, že s námi nikdo nemanipuluje, nikdo nás nevyužívá, nikdo nás nesoudí, nikdo nás nehodnotí. Kdo by tam nechtěl jít? Je to místo naprosté svobody. Je to stav, ve kterém chce žít každý z nás. Proto říkáme lidem, aby se každý den šli na určitou stanovenou dobu modlit, protože když to děláme, pomalu se učíme v tomto místě žít. Stáváme se odrazem své vlastní zkušenosti. Sami se stáváme svým nejlepším učitelem - a přece je to Duch (viz Římanům 8,16). Bůh se o nás otírá. Je to téměř tak jednoduché. Neznám jiný způsob, jak to říct.

Chci co nejdůrazněji říci, že všechny prvky a praktiky náboženství - Bible, svátosti, kněžství, kostely, růženec, kontemplativní sezení, všechno - nám mají pomoci zakusit toto základní a jednotné já. Čistě a jednoduše. To je vše. Pokud nám naše náboženství nepomáhá prožívat toto nezastřené a milované já, pak ho změňte, zbavte se ho nebo dělejte něco úplně jiného. 

Fr. Richard Rohr, OFM
přeloženo DeepL
A Quality of Relationship

Father Richard writes about the transformation that prayer can make in our lives. We begin living from a deeper self, united in God:

When we live from our true self in God, religion is not about requirements; it’s about relationship, the quality and capacity of our relatedness to God and others. The essential self can say prayers, but this true self also is a prayer. Just by being, just by walking from here to there, it is a prayer. That’s why Paul can say something like pray always (1 Thessalonians 5:17). He can’t mean that we should walk around saying “Our Fathers” all day! But we can pray always when we live in conscious union with God. The surprise for most of us is that this place of relationship with God is really not about being perfect.  The self in God will still make mistakes, but it lives from a center other than its own. It’s hard to get a feel for this until we’ve met a centered person, someone grounded and in union with God.

In fact, I’d go so far as to say that we have to have met a saint. My definition of Christianity at one time was that a Christian is someone who’s met one, because this whole thing is contagious! When we meet a person of a certain quality of maturity, we too can become more mature. We meet a patient person and we learn how to be patient. We meet a loving person and we learn how to be loving. That’s the way human beings operate. When we meet a really grounded, happy, and free person, we become more like that because we’ll be satisfied with nothing less. This whole thing, our faith, spreads through and by the quality of our relationships.

In prayer, it is possible to experience that quality of relationship with God. In that place, we know we’re not being manipulated, we’re not being used, we’re not being judged, we’re not being evaluated. Who wouldn’t want to go there? It’s the place of ultimate freedom. It’s the state that every one of us wants to live in. That’s why we tell people to go pray for some set time each day, because when we do, we slowly learn to live in this place. We become a reflection of our own experience. We ourselves become our best teacher—yet it is the Spirit (see Romans 8:16). God rubs off on us. It’s almost that simple. I don’t know any other way to say it.

I want to say as strongly as I can that all of the elements and practices of religion—the Bible, sacraments, priesthood, churches, the rosary, contemplative sit, everything—is to help us experience this essential and united self. Pure and simple. That’s all. If our religion doesn’t help us experience this undefended and beloved self, then change it, get rid of it, or do something very different. 

Fr. Richard Rohr, OFM

Zde se nacházejí překlady Daily Meditations, jejichž anglické originály se nacházejí na webu CAC. V den jejich vydání je zde nalezneš přeložené strojově pomocí DeepL, zpravidla do druhého dne pak projdou jazykovou úpravou někým z týmu překladatelů :-) Pokud vládneš dobrou angličtinou, přihlas se asi raději přímo u zdroje těchto úvah, tedy na webu CAC. Budeš je pak do své mailové schránky dostávat již k ranní kávě. -mš-