Člověk s ubuntu je otevřený a přístupný druhým, uznává druhé, necítí se ohrožen tím, že druzí jsou schopní a dobří, neboť má patřičné sebevědomí, které pramení z vědomí, že patří do většího celku, a umenšuje se, když jsou druzí ponižováni nebo umenšováni. - Desmond Tutu, No Future without Forgiveness.

Autorka a aktivistka Mungi Ngomaneová následuje nadšení svého nedávno zesnulého dědečka, jihoafrického biskupa a bojovníka za lidská práva Desmonda Tutua, a věří, že ubuntu poskytuje sjednocující a nadějnou vizi pro náš rozmanitý svět:

Ubuntu je způsob života, z něhož se můžeme všichni poučit. . . . Pochází z jihoafrické filozofie a zahrnuje všechny naše touhy po tom, jak žít dobře a společně. Cítíme ji, když se spojíme s ostatními lidmi a sdílíme pocit lidskosti; když hluboce nasloucháme a prožíváme citové pouto; když se k sobě i k ostatním lidem chováme s důstojností, kterou si zaslouží. . . .

Byl jsem vychován v komunitě, která mě naučila ubuntu jako jednu z prvních lekcí. Můj dědeček, arcibiskup Desmond Tutu, vysvětloval podstatu ubuntu takto: "Moje lidství je zachyceno, je neoddělitelně spjato s tvým."

V mé rodině jsme byli vedeni k tomu, že člověk, který má ubuntu, je ten, jehož život stojí za to napodobovat. Základem této filozofie je úcta k sobě samému i k ostatním. Pokud tedy dokážete vnímat ostatní lidi, dokonce i cizí, jako plnohodnotné, nikdy se k nim nebudete moci chovat jako k lidem na jedno použití nebo bez hodnoty. . . .

Ubuntu nás učí hledat odpovědi také vně sebe sama. Jde o to vidět širší obraz; druhou stranu příběhu. Ubuntu je o tom, jak se obrátit k našim bližním, díky nimž možná právě nalezneme útěchu, spokojenost a pocit sounáležitosti, po nichž toužíme. Ubuntu nám říká, že jednotlivci nejsou ničím bez ostatních lidských bytostí. Zahrnuje všechny bez ohledu na rasu, vyznání nebo barvu pleti. Přijímá naše odlišnosti a oslavuje je. [1]

Desmond Tutu učil, že ubuntu oslavuje naši různorodou vzájemnou závislost a souvisí s celistvostí neboli mírem, který přináší Ježíš:

Zjišťujeme, že jsme umístěni v jemné síti životně důležitých vztahů s Bohem, se svými bližními a se zbytkem stvoření. . . . Jsme tedy určeni k tomu, abychom žili jako členové jedné rodiny, přičemž lidská rodina vykazuje bohatou rozmanitost vlastností a darů v našich odlišných kulturách jako příslušníci různých ras a pocházející z různých prostředí - a právě díky této rozmanitosti je stvořena pro vzájemnou závislost. . . .

Mír, který chceme, je něco pozitivního a dynamického. V hebrejštině se nazývá shalom, což znamená celistvost, integritu; znamená blahobyt, fyzický i duchovní. Znamená hojnost života, kterou přinesl Ježíš Kristus. To vše souvisí s harmonickým soužitím s bližními ve zdravém prostředí, které umožňuje osobám stát se plněji lidmi. [2]

A person with ubuntu is open and available to others, affirming of others, does not feel threatened that others are able and good, for he or she has a proper self-assurance that comes from knowing that he or she belongs in a greater whole and is diminished when others are humiliated or diminished. —Desmond Tutu, No Future without Forgiveness

Author and activist Mungi Ngomane follows the passion of her recently deceased grandfather, the South African bishop and human rights activist Desmond Tutu, believing that ubuntu provides a unifying and hopeful vision for our diverse world:

Ubuntu is a way of life from which we can all learn. . . . Originating from a Southern African philosophy, it encompasses all our aspirations about how to live life well, together. We feel it when we connect with other people and share a sense of humanity; when we listen deeply and experience an emotional bond; when we treat ourselves and other people with the dignity they deserve. . . .

I was raised in a community that taught me ubuntu as one of my earliest lessons. My grandfather, Archbishop Desmond Tutu, explained the essence of ubuntu as, “My humanity is caught up, is inextricably bound up, in yours.”

In my family, we were brought up to understand that a person who has ubuntu is one whose life is worth emulating. The bedrock of the philosophy is respect, for yourself and for others. So if you’re able to see other people, even strangers, as fully human you will never be able to treat them as disposable or without worth. . . .

Ubuntu teaches us to also look outside ourselves to find answers. It’s about seeing the bigger picture; the other side of the story. Ubuntu is about reaching out to our fellow men and women, through whom we might just find the comfort, contentment and sense of belonging we crave. Ubuntu tells us that individuals are nothing without other human beings. It encompasses everyone, regardless of race, creed or color. It embraces our differences and celebrates them. [1]

Desmond Tutu taught that ubuntu celebrates our diverse interdependence and is related to the wholeness or peace that Jesus brings:

We find that we are placed in a delicate network of vital relationship with the Divine, with my fellow human beings and with the rest of creation. . . . We are meant then to live as members of one family, the human family exhibiting a rich diversity of attributes and gifts in our differing cultures as members of different races and coming from different milieus—and precisely because of this diversity, made for interdependence. . . .

The peace we want is something positive and dynamic. In the Hebrew it is called shalom which refers to wholeness, integrity; it means well-being, physical and spiritual. It means the abundance of life which Jesus Christ promised he had brought. It all has to do with a harmonious coexistence with one’s neighbors in a wholesome environment allowing persons to become more fully human. [2]