Přítelkyně CAC reverendka Dr. Jacqui Lewisová se podělila o to, jak jí široké zkoumání Písma dodalo odvahu důvěřovat v Boží lásku ke všem lidem, i když je církev vylučuje:

V prvním semestru na Princetonském teologickém semináři jsem byla konfrontována s otázkami, o kterých jsem nikdy předtím neuvažovala - především s otázkou, jak doslova je Bible Božím slovem? Tato otázka bzučela kolem všeho: od žen a kázání přes zjevný osud a vyvolenost až po ekonomickou spravedlnost a homosexualitu. . . . Protože jsem netušil, co si o tom všem [ohledně svěcení homosexuálů] mám myslet, moje první otázka zněla: "Co říká Bible?". . . 

Jako křesťan jsem se naučil pouze deset přikázání, z nichž žádné neříkalo nic o tom, zda jsem nebo nejsem gay. V evangeliích Ježíš neříkal nic o tom, že bych měl být gay. Zmateně jsem přešel k části Písma, na kterou se tito kolegové [proti homosexuálům] odvolávali - k textům o kodexech čistoty. Četl jsem o dodržování košer, o tom, že nesmíme jíst měkkýše ani vepřové maso, že se nesmíme vyhýbat smíšeným látkám a že se nesmíme dotýkat ženy během menstruace. A také tam byla zmínka o tom, že muž by neměl ležet s mužem jako se ženou. Ale nedávalo mi smysl, že vyčleňujeme texty týkající se homosexuálního sexu, a přitom stále nosíme různé látky... a stále jíme krevety a žebírka na grilu! To všechno mě tak vytáčelo . . .

Můj vlastní názor se vyjasnil, když jsem na popud jednoho z učitelů přečetl knihu Chrise Glasera. . . . Při čtení jeho příběhu mi bylo jasné, že Chris se narodil jako gay - byl tedy gayem už z podstaty - a tudíž neporušil žádný zákon! Jak napsal žalmista, každý člověk je "úžasně a podivuhodně stvořen" [Žalm 139,14] právě takový, jaký je. Pro mě to znamenalo, že pokud je někdo z nás stvořen k Božímu obrazu, pak jsou to i moji homosexuální přátelé. Se svými LGBTQIA+ kolegy jsem našel pocit spřízněnosti a mé srdce se rozšířilo. Zasloužili si spravedlnost, přijetí a akceptaci. Byli to moji lidé, moje parta; nechtěl jsem je opustit.

Jejich příběhy a jejich boje mě obrátily od otázky "Co říká Bible?" k novým otázkám: V jakém kontextu to Bible říká? A dává to smysl? A je to správné? A je to v souladu s Láskou? [1]

Ministr a aktivista William Sloane Coffin Jr. (1924-2006) nabádá čtenáře, aby se spoléhali na integritu lásky, a ne na naše vlastní omezené a limitující soudy:

[Jsou] lidé, kteří dávají přednost jistotě před pravdou, ti, kteří v církvi upřednostňují čistotu dogmat před integritou lásky. A jakým zkreslením evangelia je mít omezené sympatie a neomezené jistoty, když pravý opak, mít omezené jistoty, ale neomezené sympatie, je nejen tolerantnější, ale i mnohem křesťanštější. Vždyť "kdo poznal Boží smýšlení"? [Římanům 11,34] A netrval snad Pavel také na tom, že pokud selháváme v lásce, selháváme i ve všech ostatních věcech? [2]

CAC friend Reverend Dr. Jacqui Lewis shares how a broad examination of scripture emboldened her to trust in God’s expansive love for all people, even when the church excludes them:

In my first semester at Princeton Theological Seminary, I was confronted with questions I had never pondered—most especially, just how literally was the Bible the word of God? This question buzzed around everything: from women and preaching to manifest destiny and chosenness to economic justice to homosexuality. . . . Since I had no idea what to think of all this [regarding gay ordination], my first question was, “What does the Bible say?” . . . 

As a Christian, I had learned only ten commandments, none of which said anything about being or not being gay. In the gospels, Jesus hadn’t said anything about being gay. Puzzled, I went to the part of the scriptures these colleagues [against gay people] were referring to—the texts about purity codes. I read about keeping kosher, about not eating shellfish or pork, about avoiding mixed fabrics and not touching a woman during menstruation. And there, too, was the mention that a man shouldn’t lie down with a man as he would a woman. But it made no sense to me that we were singling out the texts relating to gay sex while still wearing different fabrics . . . and still eating shrimp and barbecue ribs! All of this was so maddening to me. . . .

My own view came into clearer focus when, at the suggestion of one of my teachers, I read a book by Chris Glaser. . . . Reading his story, it was clear that Chris was born gay—thus was gay by design—and so he hadn’t broken any laws! As the psalmist wrote, every human being is “awesomely and wonderfully made” [Psalm 139:14] just as they are. To me, this meant that if any of us are created in the divine image, my gay friends are, too. I found a sense of kinship with my LGBTQIA+ colleagues, and my heart expanded. They deserved justice, welcome, and acceptance. These were my people, my posse; I would not leave them behind.

Their stories and their struggles converted me from “What does the Bible say?” to new questions: What is the context in which the Bible says that? And does that make sense? And is that right? And does it square with Love? [1]

Minister and activist William Sloane Coffin Jr. (1924–2006) urges readers to rely on the integrity of love rather than our own limited and limiting judgments:

[There] are those who prefer certainty to truth, those in church who put the purity of dogma ahead of the integrity of love. And what a distortion of the gospel it is to have limited sympathies and unlimited certainties, when the very reverse, to have limited certainties but unlimited sympathies, is not only more tolerant but far more Christian. For “who has known the mind of God?” [Romans 11:34] And didn’t Paul also insist that if we fail in love we fail in all other things? [2]