Spolupracovnice CAC Rev. Dr. Jacqui Lewisová zkoumá, jak podobenství o milosrdném Samaritánovi (Lk 10,29-37) odhaluje Boží přání, aby nikdo nemohl zůstat "sám" ve své nouzi.

Rabbi Ježíš hovoří s náboženským vůdcem - zákoníkem - o tom, co znamená být věrný. Společně probírají židovská písma: Způsob, jak správně žít, je milovat Boha vším, co máš, a milovat svého bližního jako sebe sama. Zákoník hledá kličku a chce vědět, kdo se považuje za bližního. Ježíš mu vypráví příběh o muži, kterého banda loupežníků okradla, zbila a nechala zemřít. Kolem šel kněz a další věřící muž, a když viděli muže na zemi, nic neudělali. . . . Ale Samaritán - míšenec, který byl ve starověku považován za nečistého nepřítele židovského národa - přes ulici nepřešel. Místo toho zraněného muže ošetřil. . . . Poučení z Ježíšova příběhu zní: opovrhovaný Samaritán je dobrý bližní.

Použitím tohoto příběhu jako odpovědi na otázku svého společníka ohledně definice bližního se Rabbi Ježíš dostal k tomu, co považoval za základní zákony - miluj Boha vším, co máš, a miluj svého bližního jako sebe sama. Vypráví příběh, aby to zdůraznil: To, co si myslíte, že je vně, Bůh vložil dovnitř. Samaritán je více uvnitř toho, co je dobré/čisté/láskyplné, než kolemjdoucí (nikdo menší než náboženští vůdci!), kteří se nezastavili, aby pomohli krvácejícímu, zbitému muži na ulici. Vyprávěním tohoto příběhu o nenáviděném, rasově nečistém Samaritánovi, který vykonal dobrý skutek, Ježíš narušuje představu hranic a mezí. Chcete-li vědět, jak vypadá láska, říká rabín Ježíš, tady je: Láska překračuje hranice a meze; vytváří nová kulturní pravidla; stará se o cizince. Láska dělá z cizích lidí přátele. Vroucí láska je porušování pravidel, překračování hranic, bláznivá a extravagantní laskavost, která přesahuje vlastní rod. . . .

V každém vztahu nás vášnivá láska nutí překračovat hranice a meze, abychom se navzájem objevovali, podporovali a uzdravovali. Když to uděláme, když se zblázníme z náklonnosti a nabídneme bláznivou laskavost svému sousedovi na druhé straně ulice nebo zeměkoule, vytvoříme mezi námi nový druh prostoru. Vytváříme prostor pro objevování a zvědavost, pro učení a růst. Vytváříme prostor pro sdílení příběhů a pro to, aby nás to, co sdílíme, změnilo. To je prostor hranice, mestizaje [smíšené rasy], obojího. . . . Můžeme se naučit vidět svět nejen skrze své vlastní příběhy, svýma vlastníma očima, ale také skrze příběhy a pohled na svět takzvaných ostatních. . . . Musíme prostě otevřít oči, podívat se napříč místností, ulicí, přes rozdělení, hranici - a napnout ruku k bližnímu a nabídnout mu svůj soucit a své srdce.

Reference:
Jacqui Lewis, Fierce love: A Bold Path to Ferocious Courage and Rule-Breaking Kindness That Can Heal the World (New York: Harmony Books, 2021), 103-104, 109-110.

CAC friend Rev. Dr. Jacqui Lewis explores how the parable of the Good Samaritan (Luke 10:29–37) reveals God’s desire that no one be allowed to “stand alone” in their hour of need.

Rabbi Jesus is talking to a religious leader—a lawyer—about what it means to be faithful. Together, they review the Jewish scriptures: The way to live right is to love God with everything you have and love your neighbor as yourself. Looking for a loophole, the lawyer wants to know who qualifies as a neighbor. Jesus answers by telling a story about a man who was robbed, beaten, and left for dead by a marauding gang. A priest and another religious man walked by and, seeing the man on the ground, they did nothing. . . . But a Samaritan—a mixed-race person considered in ancient times to be an impure enemy of the Jewish people—did not cross the street. Instead, he tended to the wounded man. . . . The moral of Jesus’s story is that the despised Samaritan is the good neighbor.

In using this story to answer his companion’s question about the definition of neighbor, Rabbi Jesus was getting to what he considered to be the essential laws—love God with all you have and love your neighbor as yourself. He tells the story to make the point: What you think is outside, God has put inside. The Samaritan is more inside the boundaries of what is good/pure/loving than the passersby (religious leaders no less!) who did not stop to help the bleeding, beaten man on the street. In telling this story about a hated, mixed-race Samaritan doing a good deed, Jesus is disrupting the idea of borders and boundaries. If you want to know what love looks like, Rabbi Jesus is saying, here it is: Love crosses borders and boundaries; it makes new cultural rules; it cares for the stranger. Love turns strangers into friends. Fierce love is rule-breaking, border-crossing, ferocious, and extravagant kindness that increases our tribe. . . .

In any relationship, fierce love causes us to cross boundaries and borders to discover one another, to support one another, to heal one another. When we do this, when we go crazy with affection, and offer wild kindness to our neighbor across the street or across the globe, we make a new kind of space between us. We make space for discovery and curiosity, for learning and growing. We make space for sharing stories and being changed by what we share. This is the space of the border, of mestizaje [mixed race], of both/and. . . . We can learn to see the world not only through our own stories, through our own eyes, but also through the stories and worldview of the so-called other. . . . We simply must open our eyes, look across the room, the street, the division, the border—and reach out to that neighbor, offering our hand, our compassion, and our heart.

Reference:
Jacqui Lewis, Fierce Love: A Bold Path to Ferocious Courage and Rule-Breaking Kindness That Can Heal the World (New York: Harmony Books, 2021), 103–104, 109–110.