Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je chudák.
Richard Rohr
Universum - revue ČKA

Universum 2/2021 - recenze knihy Odvaha ke svobodě

Jan Sokol v rozhovoru s Josefem Beránkem

Vyšehrad 2021

Kniha rozhovorů s Janem Sokolem vyšla jen několik týdnů před jeho smrtí. Stala se jeho závětí. Díky všem, kdo se podíleli na tom, že se to stihlo. Čtenář se neubrání zvláštnímu pohnutí, když na stránkách této pozoruhodné knihy rozeznává důvěrně známý hlas moudrého učitele, o kterém zároveň ví, že už zaznívá z druhé strany věčnosti.

Život Jana Sokola je opravdu silný příběh, ve kterém není nouze o dramatické zápletky a napínavá dobrodružství. Ale vzhledem k neskutečné skromnosti hlavního hrdiny je to příběh vyprávěný civilně, bez patosu, s tou nenapodobitelnou věcností, kterou jsme znali ze Sokolových přednášek, z jeho rozhovorů a veřejných proslovů v rozhlase a v televizi. Všechny své úspěchy zlehčuje, o svých výkonech a zásluhách mluví s ironií v hlase. Na své působení v disentu a v Chartě 77 vzpomíná, jako kdyby si ani neuvědomoval, jak to bylo z jeho strany statečné a obdivuhodné. O svých významných funkcích ve vrcholové politice vypráví jako člověk, který se vlastně diví, jak se v těchto sférách ocitl. Ano, dá-li se to tak říci, Jan Sokol byl veliký člověk, který nevěděl o své velikosti. Skutečně nevěděl. Nebyla to žádná předstíraná pokora. On se skutečně nebral vážně. Nad tím se opravdu tají dech.

Otázky Josefa Beránka jsou jedním slovem zasvěcené. Tazatel dobře rozumí tomu, na co se ptá. A člověka, kterému otázky klade, zná opravdu zblízka, stejně jako jeho dílo. Zná je více a lépe, než bývá v podobných publikacích zvykem. To dává jejich rozhovoru mimořádně přesné zaostření.

Ze Sokolových odpovědí je sympaticky zřejmé, že ho nebaví mluvit o sobě. Vždycky spěchá k věci samé, k filosofické nebo etické výzvě, která se za otázkou skrývá. Také proto je kniha Odvaha ke svobodě opravdu napínavou četbou. Nenechá čtenáře zahálet a už vůbec ne podřimovat. Sokol umí vyprovokovat k přemýšlení, jak dobře vědí jeho studenti. Díky chytrým a přesně mířeným otázkám Josefa Beránka máme před sebou více než tři sta stran Sokolova nezaměnitelného umění hovořit srozumitelně o složitých věcech, objasňovat velká filosofická témata příklady z obyčejných situací všedního dne. Člověk by byl téměř v pokušení poděkovat komunistickým mocnářům za to, že tohoto bystrého mladíka kdysi přiměli vyučit se řemeslu a živit se manuální prací, protože to byl obrovský vklad do jeho celoživotního díla. Na své zkušenosti ze zlatnické dílny nikdy nezapomněl. Při výkladu složitých intelektuálních otázek jako by vždycky mluvil také k chlapům, se kterými v mládí chodil do práce.

Kniha Odvaha ke svobodě je ale ještě něčím víc než pozváním k přemýšlení. Je to také strhující převyprávění dvacátého století a jeho nejdůležitějších křižovatek, jak se promítaly do životního příběhu jednoho pozoruhodného člověka. A v tomto smyslu je to také Sokolův odkaz, jeho životní svědectví, jeho výpověď o hledání a nalézání smyslu lidského života. Díky, díky, díky směrem k Nebi za tento příklad hodný následování, jakých je v dnešní době jako šafránu. Jistě nejsem sám, kdo si nad stránkami této mimořádné knihy bezděky říkal, že takhle nějak by chtěl vypadat, až mu bude osmdesát a víc.

Podle starého chasidského učení je v každé generaci třicet šest spravedlivých, na kterých stojí svět, vždyť cadik jesod ha-olam, „spravedlivý je sloupem světa“, jak se praví v knize Přísloví. Věřím a doufám, že to platí o každém národě. Že i v každém pokolení Čechů je (aspoň) třicet šest spravedlivých, díky kterým Pánu Bohu stojí za to, aby tento národ dál vedl, chránil a opatroval. Jen mám v poslední době pocit, že spravedliví odcházejí. I hlas Jana Sokola v této skvělé knize už zaznívá z druhé strany věčnosti. „Dobrý boj bojoval, běh dokončil, víru zachoval.“ A my, kteří jsme tak rádi četli jeho knihy a poslouchali jeho přednášky, truchlíme nad jeho nedávným odchodem. A díváme se kolem sebe a ptáme se zaraženě, kdo doplní řídnoucí řady šestatřiceti spravedlivých. Odešel Ladislav Hejdánek, odešel Jan Rybář, odešel Sváťa Karásek, odešel František Lízna, odešel Jan Sokol. Co budeme dělat?

Co by nám k tomu řekl Jan Sokol? Myslím, že je to jasné. Řekl by: teď je to na vás, přátelé.

Pavel Hošek

Konec knihy Universum - revue ČKA