Židé začali se všeobecným vzděláním o 2 tisíce let před námi. Za doby babylónského zajetí začali zřizovat synagogy (místo bohoslužebné, ale také škola). Když za Nehemiáše četli knihu Zákona (to už Izraelité mluvili aramejsky) překládali text z hebrejštiny. Shromáždění mělo zájem o porozumění, naslouchalo, reagovalo. Nebyli žádní bulíci (u nás se lezlo po stromech).
V Ježíšově době řada kluků chodila do náboženské školy. Už jste ode mne slyšeli, že k iniciačnímu rituálu izraelských kluků, ve 13 letech, navíc (vedle ostatních zkoušek, jako v ostatních kulturách - teď si vymýšlím: zorat kus pole, skácet strom a otesat z něj kládu) patřilo veřejné čtení biblického textu ve veřejném shromáždění mužů v synagoze. Ale to nebylo jako n nás, když se naučíme abecedu a slabikovat. Svaté spisy byla psané, jak jsem uvedl v hebrejštině.
Navíc hebrejština je primitivnějším písmem než naše moderní jazyky. Zaznamenávala pouze souhlásky, ty v jejich řeči nosné. (V našich jazycích jsou nosné samohlásky.) Slovo Praha by zapsali prh. (Samohlásky k textu doplnili rabíni až v 8. stol. po Kr.) Neznali mezery mezi slovy a interpunkční znaménka. Před vynálezem písma se učili posvátné texty zpaměti. Písmo jim umožnilo držet se jakýchsi značek – psaných souhlásek, ale přesto se ve škole vlastně učili text zpaměti. Přečíst neznámý text bylo obtížné, byl spíše šifrou.
Z toho si můžeme uvědomit, jak veliký intelektuální výkonem bylo „čtení Písma“ (Židé říkají Čtení). Textu se ale postupně učili rozumět, ne jen jej papouškovat.
Ježíš byl velice nadaný, ve 12 letech nejen zřejmě četl, ale kladl podstatné otázky k hledání smyslu Božího slova a sám mluvil tak, že nad tím staří profesoři žasli.
Claude Tresmontant, autor zmíněné knihy „Hebrejský Kristus“ a dalších spisů, je vynikajícím biblistou, který přišel s převratným názorem do současné biblistiky. (V každé vědě plujeme po klikaté řece poznávání a každou chvíli jsme u jednoho nebo druhého břehu. Biblistika posledních dvou set let se dostala k opačnému břehu /možná do slepého ramene/, než poznání předešlých staletí.) Stručně povím: Zatímco o solidnosti sepsání St. Zákona se nijak nepochybovalo o sepsání Nového Zákona se vedly nekonečné řeči. Jakoby Bůh nebyl schopen nechat napsat Texty Novozákonní. Tím naprosto nechci zlehčovat biblisty předešlé a současné doby. Mám velikánskou úctu ke všem vzdělaným lidem. Ale Tresmontant solidně ukazuje, že Ježíš znal vedle aramejštiny pochopitelně biblickou hebrejštinu a zřejmě i řečtinu.
Mezi Židy bylo mnoho takto vzdělaných lidí a Ježíš byl rozhodně mimořádně nadaný člověk.
Tresontant naprosto přesvědčivě tvrdí, že si apoštolové od začátku zapisovali Ježíšova slova v hebrejštině. Podle Tresmontana byl tedy Nový Zákon napsán nejprve hebrejsky a pak přeložen do řečtiny. Dokazuje to jazykovým rozborem.
Pro pochopení učednictví je důležité znát příběhy Eliáše a jeho učedníka a následovníka Elíši. Víme jak byla zřejmě zaznamenána slova pozdějších proroků (už písemně). Tresmontant tvrdí, že Ježíšovi učedníci, kteří svého rabiho pokládali za větší osobnost než Mojžíše, Eliáše nebo dalších proroky Ježíšova slova pochopitelně zapisovali snad každý den. Pokládali přece Ježíšova slova za převratná (proto se Ježíše tolik drželi a následovali jej). Termontántovo tvrzení mi připadá logické a elegantní. Ježíšovi učedníci byli sice „obyčejní lidé“ , ale to neznamená, že nebyli písmáci. (Porovnejme si jak mnoho řeckých nebo římských otroků bylo vynikajícími mysliteli, staviteli, sochaři, básníky a umělci. Nepodceňujme starověké lidi. A nepodceňujme Izraelity Ježíšovy doby. (Petrovi Parléřovi bylo tuším 20 let, když začal stavět pro Karla IV., ale to teď střílím od boku, opravte mě .) Sám jsem znal velice moudré obyčejné venkovské lidi a evangelické písmáky, kteří měli třeba jen 5 tříd školy, ale co všechno věděli... A jakpak dlouho u nás je povinná školní docházka? Izraelité v Ježíšově době se už několik století pokoušeli o „všeobecné vzdělání“ (pastýři do školy nechodili, ale leckteří řemeslníci, rybáři a někteří zemědělci ano).
Před sto lety si lidi pamatovali hodinové kázání doslova. Měli vytrénovanou pamět a nebyla inflace informací.
Znám několik lidí, kteří si pamatují, co jednu přečetli. Aťa Mandl byl jedním z nich.
Ježíš byl víc než jen geniální dítě. Kdož ví, co se naučil v Egyptě (přinejmenším řecky). Současní biblisté sice pochybují, že tam skutečně byl, ale čím jsem starší, tím víc vidím, jak je bible geniální, jak je solidní ve svých informacích, víc než si myslíme a jak třeba i archeologické nálezy postupně potvrzují věci, nad kterými jsme dříve krčili rameny.
Václav Vacek