Otec Richard popisuje, jak je možné prožít vzkříšení skrze zkušenost s Boží láskou:

Nemusíme čekat na smrt, abychom mohli prožít vzkříšení. Vzkříšení můžeme začít již dnes tím, že budeme žít ve spojení s Bohem. Ke vzkříšení dochází pokaždé, když někoho milujeme, i když se k nám nechoval příliš láskyplně. V tu chvíli jsme byli přivedeni k novému životu. Pokaždé, když se rozhodneme důvěřovat a začít znovu, a to i po opakovaných selháních, jsme vzkříšeni. Pokaždé, když odmítneme být negativní, cyničtí nebo beznadějní, zažíváme Vzkříšeného Krista. Nemusíme na něj čekat později. Vzkříšení je možné vždy nyní.

Vzkříšení není Ježíšův soukromý zázrak; je to nová podoba skutečnosti. Je to nová podoba světa. Je naplněno milostí. Je naplněno možností. Je naplněno novostí.

Vzkříšení není zázračným příběhem, který by dokazoval Kristovo božství, něčím, co z něj dělá vítěze. Je to příběh, který nám všem umožňuje být vítězi. VŠICHNI! Bez výjimek! Pro nikoho neexistuje věčná smrt:Všichni jsou pozváni, aby čerpali z tohoto nekonečného Zdroje, z tohoto nekonečného Tajemství, z této nekonečné Lásky, z této nekonečné Možnosti. Z duchovního hlediska žijeme ve světě hojnosti, nekonečnosti, ale většina z nás se pohybuje ve světě nedostatku.

A tak je hromadíme - Ducha, Lásku, Život - pro sebe. Hromadíme milost a hromadíme milosrdenství. Nedovolujeme si být kanálem, kterým se vlévá do světa. Skutečně, jediný způsob, jak si můžeme udržet milost, milosrdenství, lásku, radost - nebo jakýkoli duchovní dar - je vědomě a záměrně je rozdávat. Pokud přestaneme fungovat jako kanál, sami je ztratíme. Proto je tolik smutných, zahořklých a rozhněvaných lidí. Odpojeni od Boha volíme smrt a přispíváme k negativitě, cynismu, hněvu, a dokonce i k útlaku jiných ras a náboženství.[1]

Myslím si, že význam Ježíšova vzkříšení vystihuje vrcholná věta z Písně písní: "Láska je silnější než smrt" (8,6). V křesťanském umění zmrtvýchvstalý Kristus často drží prázdný bílý prapor; pokud by tento prapor měl něco říkat, pak by to mělo být: "Láska zvítězí!" Láska je to jediné, co zbývá. Láska a život jsou nakonec totéž a my to sami poznáme, jakmile projdeme smrtí.

Pamatujte, že Láska vás má. Láska jsi ty. Láska sama a vaše hluboká potřeba lásky rozpoznává lásku všude jinde. Pamatujte, že už jste tím, co hledáte. Jakákoli obava, "že by váš nedostatek věrnosti mohl zrušit Boží věrnost, je nesmyslná" (Řím 3,3), říká Pavel. Láska nakonec přemohla strach a váš dům je znovu postaven na nových a pevných základech. Tento základ tu byl vždycky, ale trvalo vám dlouho, než jste ho našli, protože "jedině láska je ta, která trvá" (1 Kor 13,13). Vše, co jste ve svém životě milovali a čím jste byli milováni, je věčné a pravdivé. [2]

Father Richard describes how it’s possible to experience resurrection through experiencing God’s love:

We don’t need to wait for death to experience resurrection. We can begin resurrection today by living connected to God. Resurrection happens every time we love someone even though they were not very loving to us. At that moment we have been brought to new life. Every time we decide to trust and begin again, even after repeated failures, we are resurrected. Every time we refuse to become negative, cynical, or hopeless, we are experiencing the Risen Christ. We don’t have to wait for it later. Resurrection is always possible now.

The resurrection is not Jesus’s private miracle; it’s the new shape of reality. It’s the new shape of the world. It’s filled with grace. It’s filled with possibility. It’s filled with newness.

The resurrection is not a miracle story to prove the divinity of Christ, something that makes him the winner. It’s a storyline that allows us all to be winners. ALL! No exceptions! There’s no eternal death for anybody: All are invited to draw upon this infinite Source, this infinite Mystery, this infinite Love, this infinite Possibility. Spiritually speaking, we live in a world of abundance, of infinity, but most of us walk around operating in a world of scarcity.

And so we hoard it—Spirit, Love, Life—to ourselves. We hoard grace and we hoard mercy. We don’t allow ourselves to be conduits through which it pours into the world. Truly, the only way we can hold onto grace, mercy, love, joy—or any spiritual gift—is to give them away consciously and intentionally. If we stop acting as a conduit, we lose them ourselves. That’s why there are so many sad, bitter, and angry people. Disconnected from God, we choose death and contribute to negativity, cynicism, anger, and even the oppression of other races and religions. [1]

I believe the meaning of the resurrection of Jesus is summed up in the climactic line from the Song of Songs: “Love is stronger than death” (8:6). In Christian art, the risen Christ often holds a blank, white banner; if that banner should say anything, it should say: “Love will win!” Love is all that remains. Love and life are finally the same thing, and we know that for ourselves once we have walked through death.

Remember, Love has you. Love is you. Love alone, and your deep need for love, recognizes love everywhere else. Remember that you already are what you are seeking. Any fear “that your lack of fidelity could cancel God’s fidelity, is absurd” (Romans 3:3), says Paul. Love has finally overcome fear, and your house is being rebuilt on a new and solid foundation. This foundation was always there, but it took you a long time to find it, for “It is love alone that lasts” (1 Corinthians 13:13). All you have loved in your life and been loved by is eternal and true. [2]