Neděle

Prosící modlitba, kterou učí Ježíš, stále vyvolává otázky týkající se ekonomiky: Jak břemeno dluhů - osobních dluhů, které nesou lidé v naší konzumní společnosti, a státních dluhů, které nesou zejména země globálního Jihu - udržuje lidi uvězněné v jejich vlastní historii?

-Richard Rohr

Pondělí

Jako je důležitý náš individuální odpočinek, musíme také pomáhat ostatním v našich společenstvích, aby si odpočinuli. Dodržování sobotního rytmu vyžaduje, aby se na něm podíleli všichni členové společenství, včetně těch, kteří mají privilegia a moc, aby si mohli odpočinout všichni.

-Cindy Lee

Úterý

Boží vůle a vesmírný záměr je, aby nikdo netrpěl nespravedlivě, ale protože lidé vytvářejí nespravedlivé systémy, musí sociální parametry typu šalom sloužit jako sociální záchranná síť, která vyrovnává lidskou neposlušnost.

-Randy Woodley

Středa

Modlitba Páně se svým hmatatelným ekonomickým jazykem a záměrem bývá také nazývána jubilejní modlitbou. Představte si, že bychom všichni, kdo tuto modlitbu známe nazpaměť, vzali vážně výzvu v ní obsaženou?

-Kelley Nikondeha

Čtvrtek

Ježíš představuje světonázor hojnosti v každém ze svých příběhů o rozmnožování. Vždycky se v něm z mála udělá mnoho a vždycky zbydou koše. To je jediné možné poselství:

Je tu hojnost!

-Richard Rohr

Pátek

Říkali jsme si: "Páni, tyhle peníze nejsou jen pro naši neziskovku. Měly by jít lidem na ulici, protože jsme doslova bojovali proti legislativě proti bezdomovcům." A tak jsme si řekli, že je to pravda. Řekli jsme si: "Pojďme ty peníze použít..... Uspořádejme jubilejní večírek a udělejme ho na Wall Street."

-Shane Claiborne

Pátý týden cvičení Sabat jako odpor

Autorka J. Dana Trentová si představuje radikální možnosti, které by mohly vzniknout, kdybychom praktikovali komunitní jubileum a sabat:

Pokud nám to naše privilegia dovolí, můžeme využít sabat k tomu, abychom se jeden den v týdnu odhlásili z mamonářské mašinérie. Kdyby to udělali všichni američtí křesťané, využili bychom a napodobili obrovskou ekonomickou sílu nejúspěšnějších bojkotů. Nic se však nezmění, pokud zůstaneme ve svých silách a dovolíme, aby svody prosperity a moc impéria bránily skutečnému významu evangelia.

A šabat se praktikuje ve společenství: "Bůh nedal toto přikázání člověku, ale lidu, protože věděl, že pouze ti, kdo společně odpočívají, budou vybaveni ke společnému odporu," píše Barbara Brown Taylorová v časopise The Christian Century. Dodržování soboty nejenže brání našemu vlastnímu vyčerpání, ale také se brání proti vykořisťování druhých.

Skutečný sabat, zdůrazňuje Brown Taylorová, se koná ve společenství každý týden a každých sedm let, ve stylu 25. kapitoly knihy Leviticus. Týká se všech a všeho: Všichni, kdo pracují v otroctví (doslova nebo metaforicky), jsou osvobozeni. Je to druh divoké komunitní spolupráce, kterou očekáváme od trojjediného Boha....

Šabat jako odpor je téměř nemožné praktikovat izolovaně. Abychom vytvořili nové systémy péče o marginalizované v našich komunitách, musíme se odhlásit od mamonu. Stejně jako hnutí satjágraha ("síla pravdy") Mohandase Gándhího je naší pozitivní povinností vytvářet prostory, které podporují pravdu, lásku, nenásilí, nebojácnost, toleranci a rozpuštění "kastovního" systému USA.

Kéž se stejně jako Izraelité každý týden obracíme k Bohu, abychom si připomínali a zachovávali svaté opěrné přikázání, které nás spojuje s božstvím i mezi sebou navzájem. Kéž si připomínáme, že systémy útlaku a donucování mohou být udržovány pouze naší účastí. Pokud budeme jako křesťané používat sobotu jako nástroj odporu - a to jak v negativní, tak pozitivní povinnosti - osvobodíme sebe i ostatní od bigotnosti Ameriky především a bohatých.

Sunday

The prayer of petition Jesus teaches still raises questions about economics: How does the burden of debt—the personal debt people carry in our consumer society, the national debt carried, particularly by Global South countries—keep people imprisoned in their own history?

—Richard Rohr

Monday

Even as our individual rest is important, we also need to help others in our communities to rest. Keeping the Sabbath rhythm requires everyone in the community, including those with privilege and power, to participate so that all can rest.

—Cindy Lee

Tuesday

God’s will and cosmic design is that no one suffer unjustly, but because human beings create unjust systems, shalom-type social parameters must serve as a social safety net to offset human disobedience.

—Randy Woodley

Wednesday

The Lord’s Prayer, with its tangible economic language and intent, has also been called the Jubilee Prayer. Imagine if all of us who know this prayer by heart took the challenge embedded in it seriously?

—Kelley Nikondeha

Thursday

Jesus represents the worldview of abundance in every one of his multiplication stories. There’s always the making of much out of little and there are always baskets left over. That’s the only possible message: There’s plenty!

—Richard Rohr

Friday

We thought, “Wow, this money isn’t just for our nonprofit. This should go to folks on the street, because we were literally fighting anti-homeless legislation.” We said, “Let’s use that money…. Let’s have a Jubilee party and let’s do it on Wall Street.”

—Shane Claiborne

Week Five Practice Sabbath as Resistance

Author J. Dana Trent imagines the radical possibilities that could arise if we practiced communal Jubilee and Sabbath:

As much as our privilege allows, we can use Sabbath to opt out of the mammon machine one day per week. If all U.S. Christians did this, we’d harness and mimic the enormous economic power of the most successful boycotts. But nothing will change if we remain in our silos, allowing the allure of prosperity and the power of empire to obstruct the true meaning of the gospel.

And Sabbath is practiced in community: “God did not give this commandment to a person but to a people, knowing that only those who rested together would be equipped to resist together,” Barbara Brown Taylor writes in The Christian Century. Keeping Sabbath not only prevents our own exhaustion but also defends against the exploitation of others.

Real Sabbath, Brown Taylor insists, is done in community each week and every seven years, Leviticus 25-style. Everyone and everything are affected: Land and animals are given rest; debts are forgiven; those who work in bondage (literally or metaphorically) are freed. It’s the kind of wild community cooperation we’ve come to expect from a triune God….

Sabbath as resistance is nearly impossible to practice in isolation. We must opt out of mammon to create new systems of care for the marginalized in our communities. Like Mohandas Gandhi’s satyagraha (“truth force”) movement, our positive duty is to create spaces that foster truth, love, nonviolence, fearlessness, tolerance, and the dissolution of the U.S. “caste” system.

May we, like the Israelites, turn to God each week, to remember and keep holy the fulcrum commandment that connects us to the divine and to one other. May we be reminded that systems of oppression and coercion can only be perpetuated by our participation. If we, as Christians, use Sabbath as a tool of resistance—both in a negative and positive duty—we free ourselves and others from the bigotry of America first and rich.