Když zemřeme, nikam neodcházíme, ale přecházíme do nezprostředkovaného, nekonečného spojení s Bohem. Přecházíme do lásky k Bohu, do lásky k Bohu, která je Bohu vlastní, což je Duch svatý. Přecházíme do poznání Boha s Božím vlastním poznáním Boha, kterým je Kristus.

-James Finley, Obrácení k mystikům, podcast

James Finley nás provede meditací, která nám pomůže zakusit bezprostřední přítomnost a blízkost Boží lásky a těch, kteří se k Bohu připojili před námi:

Vyzývám vás, abyste si představili, že sedíte sami uprostřed dobře osvětlené místnosti. V místnosti nejsou žádná okna ani žádný jiný nábytek než židle, na které sedíte..... Zatímco tam sedíte sami v tichu, světlo v místnosti začíná pomalu pohasínat. Jak místnost slábne, světlo na druhé straně stěny, ke které stojíte, se pomalu stává jasnějším a jasnějším. Začínáte si uvědomovat, že stěna, ke které stojíte, není ve skutečnosti pevná zeď, jak jste si představovali, ale spíše je to pavučinový závoj, který je ve světle, které jím proniká, stále průsvitnější a naplňuje temnotu vašeho pokoje neznámým světlem.

Ve světle vycházejícím z druhé strany závoje vidíš Boha, anděly a svaté. Všichni se smějí a mávají na vás, čímž vám dávají najevo, jakou mají radost z toho, že je vidíte. Začneš se smát a mávat jim zpátky.

Poté Bůh, andělé a svatí projdou závojem a připojí se k vám, čímž se místnost rozzáří společnou radostí a potěšením, v němž samotná vaše přítomnost začne zářit Boží přítomností. Takto osvícení a proměnění vás Bůh, andělé a svatí odnesou s sebou do nebe, které se nachází na druhé straně opony, kde přebývají všichni, kdo zemřeli a přešli do Boha. Potom vás Bůh, andělé a svatí přenesou zpět přes oponu, zpět do místnosti, která nyní září nebeským úžasem a radostí. Poté vás opět přenesou zpět do nebeské říše a pak opět zpět do místnosti....

Znovu zůstáváte v důvěrně známé pozemské zkušenosti, kdy sedíte sami v místnosti a stojíte čelem ke zdi. Ale přestože je vše stejné jako předtím, uvnitř je vše radikálně jiné. Nyní si totiž uvědomujete, že ačkoli ano, je pravda, že na jedné úrovni je zeď, před kterou stojíte, skutečně zdí, ... přesto v záři sjednocujícího zážitku, který právě poctil váš život, nyní v hloubi svého probuzeného srdce víte, že v konečném důsledku tato zeď žádnou zdí není..... Byl jsi poctěn prchavým zážitkem ponoření do Boha - ponoření do tebe - v bezmezném společenství, které zcela přesahuje, i když zcela prostupuje temnotu a roztříštěnost tohoto světa.

When we die, we don’t go anywhere, but rather, we cross over into unmediated, infinite union with God. We cross over into loving God, with God’s own love for God, which is the Holy Spirit. We cross over into knowing God, with God’s own knowledge of God, which is Christ.

—James Finley, Turning to the Mystics, podcast

James Finley leads us through a meditation to help us experience the immediate presence and intimacy of God’s love and those who have joined God before us:

I invite you to imagine that you are sitting alone in the middle of a well-lit room. There are no windows and no furniture in the room other than the chair you are sitting in…. As you sit there alone in silence, the light in the room slowly begins to dim. As the room dims, a light on the other side of the wall you are facing slowly becomes brighter and brighter. You begin to realize that the wall you are facing is not really a solid wall, as you had imagined, but is rather a gossamer veil that is becoming increasingly translucent in the light that is shining through it, filling the darkness of your room with an unfamiliar light.

In the light shining out from the other side of the veil you see God, the angels, and the saints. They are all laughing and waving at you, letting you know how delighted they are that you can see them. You start laughing and waving back at them.

Then God, the angels, and the saints pass through the veil to join you, rendering the room radiant with communal joy and delight in which your very presence begins to glow with the presence of God. Illumined and transformed in this way, God and the angels and saints carry you with them into heaven, just on the other side of the veil, where all are dwelling who have died and crossed over into God. Then God and the angels and saints carry you with them back through the veil, back to the room, now aglow with heavenly wonder and delight. Then, once again, they transport you back into the celestial realm, and then back again into the room….

You are left once again in the familiarity of your earthly experience of yourself sitting there alone in the room, facing the wall. But while everything is the same as before, everything is, in an interior way, radically different. For you now realize that while, yes, it is true that, on one level, the wall you are facing really is a wall, … yet in the afterglow of the unitive experience that has just graced your life, you now know in the depths of your awakened heart that, ultimately speaking, the wall is no wall at all…. You have been graced with a fleeting experience of being immersed in God-immersed-in-you in a boundless communion that utterly transcends, even as it utterly permeates, the darkness and fragmentations of this world.