Proroci nás stále vyzývají k tomuto neohroženému závazku k hodnotám osvobození, lásky a spravedlnosti. Tyto hodnoty modelují jako mnohem důležitější než touhu ovládat, znát nebo se zaplést do politiky úctyhodnosti. Proroci vědí, že jejich poslání není uklizené, hezké ani úhledné. Je to prodírání se bahnem života po boku několika málo lidí, kteří věří ve stejné hodnoty a mají stejné závazky.   
-Cassidy Hall, "Queering Prophecy" 

Autorka a podcasterka Cassidy Hallová navrhuje, že bychom mohli použít slovo "queer" k popisu podivných, netradičních způsobů myšlení a jednání, které charakterizují mnohé z proroků:  

Prorocké myšlenky málokdy pocházejí od obvyklých podezřelých. Vychází z podivných nebo zvláštních lidí a obvykle ze skupin na okraji společnosti. Někdo by mohl říci, že prorocké je queer. Etymologické kořeny slova queer pocházejí ze Skotska šestnáctého století, kdy toto slovo znamenalo něco jako podivný, zvláštní, příčný, nebo obludný. Teprve koncem devatenáctého století (1894) začalo slovo odkazovat na sexualitu.  

Historicky proroci často uzákoňují podivné věci vymykající se ze škatulky toho, co je v jejich společnosti považováno za normální nebo přijatelné . Ezechiel jedl svitek a prorokoval nad suchými kostmi (Ezechiel 3 a 37). Miriam se vzbouřila proti faraonovu nařízení a vytáhla tamburínu, aby vedla ženy ve vítězné písni (Exodus 15). Jejich poslání vyžaduje tyto krásně zvláštní projevy, které podvracejí dominantní a normativní, aby jejich poselství bylo vyslyšeno. Jejich moudrost často vychází z jejich životních zkušeností na okraji společnosti a znovu a znovu se setkávají s nepochopením. 

Co by se mohlo stát, kdybychom změnili pohled na proroctví? Queering něčeho nás nutí odstranit naše vlastní očekávání nebo žádoucí výsledky. Queering nás odděluje od nadvlády, protože se zabývá některými stejnými hodnotami proroka: osvobozením, vzájemným propojením, láskou, spravedlností, a dokonce i údivem. Co by mohlo znamenat zapojit se do prorockého uprostřed nás, aniž bychom ho museli pojmenovat nebo se k němu hlásit? Co kdyby nám tento závazek umožnil vstoupit do hloubky, do které bychom jinak nedosáhli?   

Thomas Merton napsal, že abychom poznali nebo pochopili Boží vůli, "musíme se nějakým způsobem podílet na vidění proroků: Merton: "Musíme se podílet na vidění [lidí], kteří byli vždy živí k božskému světlu skrytému v neprůhlednosti věcí a událostí a kteří někdy viděli záblesky tohoto světla tam, kde jiní [lidé] neviděli nic než obyčejné události." [1] 

Kde jsou, ptám se, ty obyčejné události, které pomíjím kvůli vlastnímu pohodlí, pohodlí nebo kontrole? Nemusíme se dívat jen na okraj - na vyděděnce společnosti - ale také na ty, kteří nám jsou nepříjemní, na ty, kterým se možná vyhýbáme, a na záležitosti, které bychom raději vynechali, protože když queer proroctví, uvolňujeme potřebu znát nebo jmenovat a místo toho se blíže zapojujeme do prorockých hodnot a hnutí Ducha v našem středu.

The prophets continue to invite us into this fearless commitment to the values of liberation, love, and justice. They model these values as far more important than the desire to control, know, or get caught up in respectability politics. The prophet knows their calling is not tidy, pretty, or neat. It is a trudge through the mud of life alongside the few who believe in the same values and hold the same commitments.   
—Cassidy Hall, “Queering Prophecy” 

Author and podcaster Cassidy Hall suggests that we might use the word “queer” to describe the strange, out-of-the-box ways of thinking and acting that characterized many of the prophets:  

The prophetic rarely comes from the usual suspects. It emerges from the odd or strange and typically from groups on the margins of society. In this way, some might say the prophetic is queer. The etymological roots of the word queer come from sixteenth-century Scots, when the word meant things like odd, strange, transverse, or oblique. It wasn’t until the late nineteenth century (1894) that the word began to reference sexuality.  

Historically, the prophets often enact strange things—out of the box of what is deemed normal or acceptable in their society. Ezekiel ate a scroll and prophesied over dry bones (Ezekiel 3 and 37). Miriam rebelled against Pharaoh’s edict and pulled out a tambourine to lead women in a victory song (Exodus 15). Their calling requires these beautifully odd expressions that subvert the dominative and normative in order for their messages to be heard. Their wisdom frequently comes from their lived experience on the margins, and, time and time again, they are misunderstood. 

What might happen if we queered the way we look at prophesy? Queering something forces us to remove our own anticipations or desired outcomes. Queering separates us from domination because it is concerned with some of the very same values of the prophet: liberation, interconnection, love, justice, and even wonder. What could it mean to engage with the prophetic in our midst without the need to name or claim it as such? What if this commitment could allow us to enter into a depth we couldn’t otherwise reach?  

Thomas Merton wrote that in order to know or understand the will of the Divine, “we have to participate, in some manner, in the vision of the prophets: [people] who were always alive to the divine light concealed in the opacity of things and events, and who sometimes saw glimpses of that light where other [people] saw nothing but ordinary happenings.” [1] 

Where, I wonder, are the ordinary happenings I am passing over for the sake of my own comfort, ease, or control? We need not only look to the margins—the outcasts of society—but we also look to those who make us uncomfortable, those we might be avoiding, and the issues we might rather opt out of, because when we queer prophecy, we release a need to know or name and instead engage more closely with prophetic values and Spirit’s movement in our midst.