Neděle
Když jsme v míru, když s ním nebojujeme, když tento svět nenapravujeme a neovládáme, když nejsme plní hněvu, můžeme jen začít milovat a odpouštět.
-Richard Rohr

Pondělí
Oceán a řeka se se mnou spřátelily, když jsem byl dítě. Zde jsem našel, sám, zvláštní požehnání. Oceán a noc společně obklopovaly můj malý život jistotou, kterou nemohlo urazit chování lidských bytostí.
-Howard Thurman

Úterý
Namísto odmítání světa přírody mě kontemplativní spiritualita vyzvala, abych v něm viděl božské, abych se z něj těšil pro jeho nekonečnou hloubku smyslu a vhledu.
-Brian McLaren

Středa
Žít ve společenství se zemí a plně uznávat sílu přírody s pokorou a milostí je praxe duchovní pozornosti, která léčí a obnovuje. Uzavřením míru se zemí vytváříme ze světa místo, kde můžeme být zajedno s přírodou.
-bell hooks

Čtvrtek
Zírám s lidskou laskavostí a s hlubším lidským vědomím naší hluboké, nevyhnutelné spřízněnosti. Dívám se s láskou. A svět je nějak o něco lepší.
-Brian McLaren

Pátek
Co miluješ, to se snažíš zachránit, a proto se mnozí z nás dívají na svět přírody kolem sebe s takovou něhou, s takovým smutkem, někdy s takovým hněvem, protože to, co milujeme, odchází.
-Brian McLaren

Třicátý šestý týden cvičení
Znovuobnovení Země

Potom mi anděl ukázal řeku vody života, zářivou jako křišťál, tekoucí od Božího a Beránkova trůnu středem ulice města. Po obou stranách řeky je strom života s dvanácti druhy ovoce, které každý měsíc vydává své plody, a listy stromu jsou určeny k uzdravení národů. -Zjevení 22:1-2 

Nositelka Nobelovy ceny za mír Wangari Maathai (1940-2011) čerpá inspiraci z Písma pro svou práci v oblasti životního prostředí: 

Takovým se ... podle snů proroků mohl stát svět po příchodu Mesiáše. Argumentem není odmítnutí světa, který máme nyní, v nadějném očekávání, že bude zničen a nahrazen něčím lepším. Místo toho vidím, že zobrazují alternativu k degradaci životního prostředí, která proměnila vody života zde na zemi, které byly "jasné jako křišťál", v bahno a bahno a "strom života s dvanácti druhy ovoce" v pařezy a dřevěné uhlí a vedla k tomu, že národy nejsou uzdravovány, ale spíše bojují mezi sebou o přístup ke zbývajícím zásobám čisté vody a potravin.... Proroci se ptají, proč to zemi děláme, a přikazují nám, abychom ji uzdravili a doplnili hned.... 

Potřebujeme znovu objevit společnou zkušenost s ostatními tvory na Zemi a uvědomit si, že jsme s nimi prošli evolučním procesem. Možná nevypadají jako my, se svými křídly, šupinami a srstí. Některé nemusíme mít rádi, jiné, jako třeba komáry, můžeme nenávidět. Jsou však součástí procesu vzniku a udržení života na této planetě. Vhodným přirovnáním je Noe v Genesis [6,19-20], který našel pár od každého druhu a po dvou je umístil do své archy, mezi nimi i komáry a plazy. Noe neměl přikázáno vybrat jen ty, které mu byly užitečné, ale schoval je všechny. Bůh uznal, že jsou naší součástí; i oni potřebovali šanci přežít. A tím, že jim tuto šanci dal, dal Bůh šanci i nám. Nyní musíme tuto šanci vrátit sami sobě a doplnit zemi.  

Sunday 
When we are at peace, when we are not fighting it, when we are not fixing and controlling this world, when we are not filled with anger, all we can do is start loving and forgiving. 
—Richard Rohr 

Monday 
The ocean and the river befriended me when I was a child. Here I found, alone, a special benediction. The ocean and the night together surrounded my little life with a reassurance that could not be affronted by the behavior of human beings. 
—Howard Thurman 

Tuesday 
Instead of dismissing the natural world, contemplative spirituality invited me to see the divine in the natural world, to enjoy it for its endless depth of meaning and insight. 
—Brian McLaren 

Wednesday 
To live in communion with the earth fully acknowledging nature’s power with humility and grace is a practice of spiritual mindfulness that heals and restores. Making peace with the earth we make the world a place where we can be one with nature. 
—bell hooks 

Thursday 
I gaze with human benevolence and with a deeper human awareness of our profound, inescapable kinship. I gaze with love. And somehow, the world is made a little better.   
—Brian McLaren  

Friday 
What you love, you try to save, and that’s why so many of us see the natural world around us with such tenderness, with such grief, sometimes with such anger, because what we love is passing away. 
—Brian McLaren 

Week Thirty-Six Practice 
Replenishing the Earth 

Then the angel showed me the river of the water of life, bright as crystal, flowing from the throne of God and of the Lamb through the middle of the street of the city. On either side of the river is the tree of life with its twelve kinds of fruit, producing its fruit each month; and the leaves of the tree are for the healing of the nations. —Revelation 22:1–2 

Nobel Peace Prize winner Wangari Maathai (1940–2011) draws inspiration from the Scriptures for her work with the environment: 

This is what … prophets dreamed the world might become upon the arrival of the Messiah. The argument is not to reject the world we have now in the hopeful expectation that it will be destroyed and replaced by something better. Instead, I see them depicting an alternative to the degradation of the environment that has turned waters of life here on earth that were “bright as crystal” into mud and silt, and the “tree of life with its twelve kinds of fruit” into stumps and charcoal, and has led to nations not being healed, but rather fighting one another for access to remaining clean water and food supplies.… Prophets are asking why we do this to the earth, and they are commanding us to heal and replenish it now.… 

We need to rediscover our common experience with other creatures on Earth, and recognize that we have gone through an evolutionary process with them. They may not look like us, with their wings and scales and fur. We may not like some; others like mosquitoes we may detest. But they are part of the process of life beginning and being sustained on this planet. An apt analogy is Noah in Genesis [6:19–20], who found a pair of each species and two by two placed them into his ark, mosquitoes and reptiles among them. Noah was not commanded to pick only those that were useful to him; he sheltered them all. God recognized that they are part of us; they needed the chance to survive as well. And in giving them this chance, God gave us a chance too. Now we must give that chance back to ourselves, and replenish the earth.