Neděle 
Boží vláda je věčný stav věcí, jak věci konečně, plně a svobodně jsou. Žít v Boží vládě znamená žít s takovou velkou perspektivou. 
-Richard Rohr 

Pondělí 
Pro mnoho lidí dnes jazyk království evokuje patriarchát, šovinismus, imperialismus, nadvládu a režim bez svobody - pravý opak osvobozujícího, bariéry bořícího, nadvládu rozbíjejícího a smířlivého hnutí, kterým mělo být Boží království! 
-Brian McLaren 

Úterý 
Zapomeňte na to: Vždy existují dva světy. Svět, jak funguje, je moc; svět, jak by měl být, je láska. Tajemství života v království spočívá v tom, jak můžeme žít v obou - současně. 
-Richard Rohr 

Středa 
Ježíš očekával zvrácení všech společenských protikladů prostřednictvím Božího zásahu. Všichni ti, kteří byli podle společenských norem outsidery a podle zákona byli považováni za "nečisté" - chudí, bezzemci, veřejní hříšníci, celníci a ženy - zde byli přijati.  
-Dorothee Sölle 

Čtvrtek 
Boží vláda je o sjednocení a společenství, což znamená, že je také o milosrdenství, odpuštění, nenásilí, odpouštění, solidaritě, službě a životě v lásce, trpělivosti a jednoduchosti. Kdo může pochybovat o tom, že toto je souhrn a podstata Ježíšova učení? 
-Richard Rohr  

Pátek 
Království zůstává tajemstvím těsně mimo naše chápání. Vše, co máme, jsou téměř a not quites a svatyně u cesty. Vše, co máme, jsou nedokonalí lidé v nedokonalém světě, kteří se ze všech sil snaží vytvářet vnější známky vnitřní milosti a na celé cestě klopýtají.  
-Rachel Held Evans  

Třicátý první týden praxe 
Záměrné společenství 

Nikdy nevíme, jak naše drobné aktivity ovlivní ostatní prostřednictvím neviditelné struktury naší propojenosti…. V tomto nádherně propojeném světě nikdy nejde o "kritické množství". Vždy jde o kritická spojení.
-Margaret J. Wheatley, Leadership a nová věda

Buddhistická kvakerka Valerie Brownová vybízí k záměrnému a láskyplnému přístupu ke komunitě: 

Jako učitelka v Pendle Hill u Filadelfie stále rostu v chápání komunity. Pendle Hill je bezpečný a odvážný prostor, kde ve svých lepších dnech přináším dopředu své nejsoucitnější já. Tento soucit se spirálovitě šíří ven jako pozvání - pozvání, které nakloní ostatní, aby udělali totéž. V této komunitě se učím o spojení a o sdílení své zranitelnosti způsobem, který mě rozvíjí a rozvíjí i ostatní....  

Je snadné mít idylické představy o komunitě - že je to místo, kde jsou všichni přátelští, příjemní a zdvořilí; místo, kde nejsou konflikty, spojení je snadné, nejsou tam obtížní lidé. Zjistil jsem však, že komunita je častěji o konfliktech a o tom, jak je společně překonáváme. Konflikt často odhalí něco důležitého a umožní mi ustoupit něčemu většímu a důležitějšímu, než je ochrana mých představ o tom, co je správné a co ne. Společenství mě vyzývá k tomu, abych rozpoznal svou stinnou stránku: způsoby, jakými jsem tvrdý, odtažitý, rigidní a nelítostný. Společenství mi ukazuje, kdy upřednostňuji své potřeby před ostatními, kdy se objevuji roztěkaný nebo pozdě a kdy beru ostatní jako samozřejmost. Příležitost, kterou pak dostávám, je klást si zásadní otázky: Dokážu být transparentní a nebránit se, aniž bych se zhroutil, když se ke mně tato zpětná vazba dostane? Dokážu si všimnout, pojmenovat a s otevřenou zvědavostí prozkoumat, co cítím? Dokážu sobě i druhým nabídnout laskavou pozornost bez odsuzování a obviňování? Dar komunity je zrcadlo, které se odráží zpět ke mně, které mi nabízí šanci žít lepší část sebe sama.  

Sunday 
The reign of God is the eternal state of things, how things finally and fully and freely are. To live in the reign of God is to live with that kind of big perspective. 
—Richard Rohr 

Monday 
For many people today, kingdom language evokes patriarchy, chauvinism, imperialism, domination, and a regime without freedom—the very opposite of the liberating, barrier-breaking, domination-shattering, reconciling movement the kingdom of God was intended to be! 
—Brian McLaren 

Tuesday 
Remember this: There are always two worlds. The world as it operates is power; the world as it should be is love. The secret of kingdom life is how we can live in both—simultaneously. 
—Richard Rohr 

Wednesday 
Jesus expected the reversal of all social oppositions through God’s intervention. All those who were outsiders according to the norms of society and held to be “impure” according to the law—the poor, the landless, public sinners, tax collectors, and women—were accepted here.  
—Dorothee Sölle 

Thursday 
God’s reign is about union and communion, which means that it’s also about mercy, forgiveness, nonviolence, letting go, solidarity, service, and lives of love, patience, and simplicity. Who can doubt that this is the sum and substance of Jesus’ teaching? 
—Richard Rohr  

Friday 
The kingdom remains a mystery just beyond our grasp. All we have are almosts and not quites and wayside shrines. All we have are imperfect people in an imperfect world doing their best to produce outward signs of inward grace and stumbling all along the way.  
—Rachel Held Evans  

Week Thirty-One Practice 
Intentional Community 

We never know how our small activities will affect others through the invisible fabric of our connectedness…. In this exquisitely connected world, it’s never a question of “critical mass.” It’s always about critical connections.
—Margaret J. Wheatley, Leadership and the New Science 

Buddhist Quaker Valerie Brown encourages an intentional and loving approach to community: 

As a teacher at Pendle Hill outside Philadelphia, I continue to grow in my understanding of community. A safe, brave space, Pendle Hill is where, on my better days I bring my most compassionate self forward. This compassion spirals outward as an invitation—an invitation that inclines others to do the same. In this community, I learn about connection and about sharing my vulnerability in ways that grow me, that grow others….  

It’s easy to have idyllic beliefs about community—that it is a place where everyone is friendly, agreeable, and polite; a place where there is no conflict, connection is easy, there are no difficult people. What I’ve discovered, however, is that more often than not, community is about conflict and about how we together navigate it. Conflict often reveals something important, allowing me to yield to something bigger and more important than protecting my ideas around right or wrong. Community calls me toward recognizing the shadow side of myself: the ways in which I am hard, distant, rigid, and unforgiving. Community shows me when I am placing my needs before others, showing up distracted or late, and taking others for granted. The opportunity I am then given is to ask essential questions: Can I be transparent and undefended without collapsing when this feedback comes my way? Can I notice, name, and investigate with open curiosity what I am feeling? Can I offer myself and others kind attention without judgment or blame? The gift of community is the mirror that reflects back to me, that offers me a chance to live into a better part of myself.