Nový rok

V této novoroční homilii z roku 2020 kázal otec Richard Rohr o biblické výzvě ke změně:

Řecké slovo "pokání" (metanoia) znamená změnit své smýšlení. Rád bych zdůraznil změnu, protože to není něco, co nás lidi jako živočišný druh přitahuje. V tomto ohledu se hodně podobáme zvířatům. Zvířata jsou tvorové zvyku. Ti z nás, kteří mají psa nebo kočku, vědí, že jejich chování je předvídatelné. Pokud změníme nějakou denní rutinu, rozčílí se. Obávám se, že jsme na tom podobně. Máme rádi věci tak, jak je máme rádi. A přesto nám první slova z Ježíšových úst říkají, že nám přišel dát filozofii změny: "Čiňte pokání" - "změňte své smýšlení" - "neboť se přiblížilo nebeské království" (Mt 3,2).

Psycholog Robert Wicks navrhuje, že součástí odolnosti je rozhodnutí zůstat otevřený neustálému růstu a změně:

Každý z nás má určitý rozsah odolnosti (schopnost čelit životním výzvám a stresům, učit se z nich a nenechat se jimi zdrtit)..... Ještě důležitější než různé rozsahy odolnosti, které lidé mají, je jejich vědomé rozhodnutí maximalizovat způsoby, kterými se mohou stát co nejodolnějšími. Možná tomu neříkají odolnost, ale je to jejich schopnost být otevřený životním zkušenostem, a tak se učit. [1]

Richard pokračuje:

Svatý John Henry Newman (1801-1890) řekl: "Zde dole žít znamená měnit se a být dokonalý znamená často se měnit."

Podle něj se člověk musí často měnit. [2] To je zcela jiná filozofie, než jakou má většina z nás. Naším přirozeným přístupem je udržovat se v tempomatu. Děláme to tak, jak to děláme, a jakákoli změna je považována za nebezpečnou, kacířskou a novou. Ale tady v tomto evangeliu nám byl od začátku dán program změny a růstu. Pokud nerosteme, pokud se neměníme, skončíme v sedmdesáti stejně jako v sedmnácti. Všichni takové lidi známe, a možná jsme dokonce jedním z nich. S takovými lidmi není příliš zábavné žít. Chtějí si vybírat a vyhrávat hádky. Taková je dnes velká část politiky. Důležitá není pravda nebo to, co je dobré pro celek, ale to, co je dobré pro malou část, jejíž jsem součástí.

Pokud se lidé odmítnou změnit, což moje matka nazývala "hloupost", svět se bude jen zhoršovat. Musíme se naučit vést dialog, odpouštět, důvěřovat a dávat lidem výhodu pochybností. Ve Spojených státech se naše země stala velmi cynickou, pokud jde o pravdu a lásku. Slyšíme politiky skládat přísahu, že budou čestnými a spravedlivými vůdci, a všichni víme, že to nic neznamená. Očekáváme, že každý bude pro pravdu své skupiny a svého "království". Ježíš nám však říká, abychom změnili své smýšlení a přijali Boží království, které je dobré pro celek.

New Year’s Day

In this New Year’s homily from 2020, Father Richard Rohr preached on the biblical call to change:

The Greek word for “repent” (metanoia) means to change your mind. I’d like to emphasize change, because that’s not something we humans as a species are attracted to. We’re much like animals in this regard. Animals are creatures of habit. Those of us with a dog or a cat know their behavior is predictable. If we change some daily routine, they’ll get upset. I’m afraid to say that we’re much the same. We like things the way we like things. And yet the first words out of Jesus’ mouth tell us that he’s come to give us a philosophy of change: “Repent,”—change your mind—“for the kingdom of heaven has come near” (Matthew 3:2).

Psychologist Robert Wicks suggests part of resilience is making a decision to remain open to ongoing growth and change:

Each of us has a range of resilience (the ability to meet, learn from, and not be crushed by the challenges and stresses of life)…. Of even more import than the different resiliency ranges people have is their conscious decision to maximize the ways in which they can become as hardy as possible. They may not call this resilience, but it is their ability to be open to life’s experiences, and so to learn. [1]

Richard continues:

St. John Henry Newman (1801–1890) said, “Here below to live is to change, and to be perfect is to have changed often.” [2] That’s a very different philosophy than most of us have. Our natural approach is to keep in cruise control. The way we do it is the way we do it, and any change is considered dangerous, heretical, and new. But here in this Gospel we were given a program of change and growth from the beginning. If we don’t grow, if we don’t change, we end up the same at 70 as we were at 17. We all know people like that, and we may even be one of them. Such people aren’t very fun to live with. They want to pick and win fights. It’s what a lot of politics is today. The important thing is not the truth or what’s good for the whole, but what’s good for the small part of which I’m a part.

If people refuse to change, what my mother used to call “bull-headedness,” the world will only get worse. We have to learn how to dialogue, how to forgive, and how to trust, and how to give people the benefit of the doubt. In the United States, our country has become very cynical about truth and love. We hear politicians take oaths to be fair and just leaders and we all know it doesn’t mean anything. We expect everybody to be for the truth of their group and their “kingdoms.” But Jesus tells us to change our minds and accept the kingdom of God, which is what’s good for the whole.