Den nezávislosti (Spojené státy americké)

Barbara Holmesová se zamýšlí nad solidaritou a letošním tématem Denních meditací Prorocká cesta:

Připomínám si sílu prorocké cesty vytvářet solidaritu tam, kde se to zdá nejméně možné, a posilovat soucit s utrpením druhých a s utrpením světa. Co však máme dělat s problémy světa? Nuže, Ježíš nás - své drzé a problémové učedníky, kteří ho zpochybňují, pochybují o něm a neustále ho zklamávají - vyzývá, abychom se chopili prorockého pláště, rozeznávali znamení času a byli stále přítomným balzámem v neklidném světě.... 

Fyzik Neil de Grasse Tyson nám připomíná, že naše solidarita není volbou, ale skutečností. Říká, že jsme všichni navzájem propojeni biologicky, chemicky se Zemí a atomárně se zbytkem vesmíru. Naše solidarita je vědeckým faktem a zároveň spásným činem milujícího Spasitele a moudrého a řídícího Ducha svatého. I naše výzva k solidaritě je příkladem božské.... Protože Ježíš přišel a skutečně převrátil a překonal systémy světa, vyzývá nás, abychom učinili totéž.  

Systémy říkají, že změna nemůže přijít, že gravitace vítězí, že náboženství je k ničemu, jen k uklidnění lidí, že je lepší vložit důvěru do růstových podílových fondů. Ale Ježíš říká, že existuje jiná cesta - prorocká cesta - a už teď nás vyzývá, abychom vykročili na Slovo, abychom se spojili v jeden celek a uplatnili své dary. Jedině tak můžeme uzavřít mír se svými sousedy, ukončit násilí se zbraněmi a zastavit naši závislost na rozdělování. Solidarita a soucit je láska v akci. [1] 

Autorka Margaret Swedishová uvažuje o spiritualitě solidarity, která začíná uctíváním božské přítomnosti v každé lidské bytosti: 

"Věřím, že Bůh nám dal největší příklad solidarity, když poslal svého syna Ježíše, aby žil s námi," říká [salvadorský uprchlík] Ernesto Martell. "Bůh nám dal důstojnost žít s Ježíšem mezi námi." "Bůh nám dal důstojnost žít s Ježíšem mezi námi. ... To je jeden z pilířů křesťanské spirituality solidarity - víra v Boha, který se stal člověkem jako my a tím odhalil skutečnou důstojnost každé lidské bytosti.  

To znamená, že musíme být především schopni vidět druhého člověka, lidskou bytost vedle nás, v salvadorské vesnici nebo v uprchlickém táboře ve Rwandě, jako člověka, který má stejnou hodnotu jako ten náš. Můj život není o nic cennější a hodnotnější, nemá větší ani menší význam než život této jiné lidské bytosti. Nezasloužím si ho více ani méně. Moje práva nejsou důležitější než práva tohoto člověka.... 

Tato spiritualita začíná na bolestném místě - přijetím skutečnosti, že svět je rozbitý a že my jsme rozbití. V tom nacházíme své hluboké pouto se zraněnými v našem světě. A na tomto zranitelném místě nacházíme srdce solidarity: soucit. [2] 

Independence Day (United States)

Barbara Holmes reflects on solidarity and this year’s Daily Meditations theme The Prophetic Path:  

I’m reminded of the power of the prophetic path to create solidarity where it least seems possible, and to enhance compassion for the suffering of others and the suffering of the world. But what are we to do about the troubles of the world? Well, Jesus calls us—his brash and troublesome disciples who question, doubt, and continually fail him—to take up the mantle of prophecy, to discern the signs of the times, and to be an ever-present balm in a troubled world.… 

Physicist Neil de Grasse Tyson reminds us that our solidarity is not a choice, it’s a reality. He says we’re all connected to each other biologically, to the earth chemically, and to the rest of the universe atomically. Our solidarity is a scientific fact, as well as the salvific act of a loving Savior and a wise and guiding Holy Spirit. Even our call to solidarity is exemplified by the Divine…. Because Jesus has come, and truly overturned and overcome the systems of the world, he beckons us to do likewise.  

The systems say that change can’t come, that gravity wins, that religion is of no use except to placate the people, that you’d better put your trust in growth mutual funds. But Jesus says there is another way—the prophetic way—and even now he beckons for us to step out on the Word, to come together as one, and to exercise our gifts. Only then can we make peace with our neighbors, end the gun violence, and stop our addiction to division. Solidarity and compassion is love in action. [1] 

Author Margaret Swedish considers a spirituality of solidarity that begins with honoring the divine presence in each human being: 

“I believe that God gave us the greatest example of solidarity when God sent his son Jesus to live with us,” [Salvadoran refugee] Ernesto Martell says. “God gave us the dignity of living with Jesus among us.” … This is one of the pillars of a Christian spirituality of solidarity—belief in a God who became human like us and in so doing revealed the true dignity of each human being.  

What this means is that we must, first of all, be able to see the other, the human being next to us, or in a Salvadoran village, or in a refugee camp in Rwanda, as a person with value equal to our own. My life is no more valuable and worthy, of no greater or lesser significance, than that of this other human being. I am no more or less deserving. My rights are not more important than those of this person.… 

This spirituality starts in a painful place—with an acceptance of the fact that the world is broken and that we are broken. In this we find our deep bonds with the wounded ones of our world. And in that vulnerable place we find the heart of solidarity: compassion. [2]