V této homilii se otec Richard zamýšlí nad paradoxním vztahem mezi slabostí a silou:

Musím být upřímný. Moc nerozumím tomu, proč Bůh stvořil svět takhle naruby. Nevím, proč "síla je nejlepší ve slabosti", jak píše Pavel ve 2 Kor 12,9. A proč je síla nejlepší ve slabosti? Nemohu předstírat, že Bohu rozumím, ale tohle vidím: Lidé, kteří přešli od jednoho zdánlivého úspěchu k druhému, zřídkakdy vůbec chápou úspěch - kromě své vlastní velmi omezené verze. Lidé, kterým se nepodařilo udělat něco správně, a to ani podle jejich vlastní definice správnosti, jsou ti, kteří často prorazí k osvícení a soucitu.

Pavel může takto paradoxně hovořit o moci a slabosti, protože rozjímal o tajemství kříže. Ten, který byl selháním, se stal vykupitelem. Ten, který vypadal nahý a slabý a jako poražený, se stal konečným vítězem. A tak to Pavel shrnuje ve své krásné filozofii, kterou končí větou: "Právě když jsem slabý, jsem silný" (2 Kor 12,10). 

Přiznejme si upřímně, že tomu téměř nikdo z nás nevěří. Myslíme si, že silní jsme tehdy, když jsme silní. Ale ne, je to tehdy, když jsme slabí, že jsme silní. Racionální, logicky uvažující mysli to nedává ani trochu smysl. Pouze lidé Ducha chápou, jak moc je to pravda. Program Dvanáct kroků z toho udělal první krok: Nejprve musíme zakusit svou bezmocnost, abychom mohli zakusit svou sílu.  

Pavel říká, že zažil, jak mu Bůh říká: "Moje milost ti stačí. Moc se zdokonaluje ve slabosti" (2 Kor 12,9). Filozofie Spojených států amerických však říká, že moc se zdokonaluje ve větší moci. Jen si zkuste získat moc: více zbraní, více zbraní, více válek, více vlivu, více miliardářů. Všichni se snaží dostat výš, snaží se dostat nahoru, nahoru, nahoru. Zatímco Ježíš, světe div se, jde dolů.

Zkušenost bezmoci je místem, kde musíme všichni začít, a Anonymní alkoholici jsou dostatečně upřímní a pokorní, aby to konstatovali, stejně jako sám Ježíš vždycky šel tam, kde byla bolest. Všude, kde bylo lidské utrpení, se o něj Ježíš zajímal a snažil se ho uzdravit hned v okamžiku setkání. Je docela úžasné a zároveň velmi smutné, že jsme to všechno odsunuli do budoucího systému odměn pro ty, kteří byli "hodní" - jako by někdo z nás takový byl.

Je to právě tato lidská bolest, které se bojíme? Bezmoc, stav ztroskotání, je zkušenost, kterou stejně všichni sdílíme, pokud jsme upřímní, ale Bill Wilson (1895-1971), spoluzakladatel AA, zjistil, že ani v tom nejsme příliš dobří. Nazval to "popírání". Zdá se, že nejsme tak svobodní, abychom byli upřímní, nebo si to dokonce uvědomovali, protože většina našich zranění je pohřbena v nevědomí. Je tedy naprosto nezbytné, abychom našli spiritualitu, která na tuto skrytou úroveň dosáhne. Pokud tomu tak není, nic se ve skutečnosti nezmění.

In this homily, Father Richard reflects on the paradoxical relationship between weakness and strength:

I must be up front with you. I don’t really understand why God created the world in this upside-down way. I do not know why “power is at its best in weakness,” as Paul wrote in 2 Corinthians 12:9. I cannot pretend to understand God, but this is what I see: People who have moved from one seeming success to another seldom understand success at all—except for their own very limited version. People who fail to do something right, by even their own definition of right, are those who often break through to enlightenment and compassion.

Paul can talk in this paradoxical way about power and weakness because he meditated on the mystery of the cross. The one who was a failure became the redeemer. The one who looked naked and weak and like a loser became the ultimate winner. And so Paul sums it up in his beautiful philosophy, ending with the line, “It is when I am weak that I am strong” (2 Corinthians 12:10). 

Let’s honestly admit almost none of us believe that. We think it’s when we’re strong that we’re strong. But no, it’s when we’re weak that we’re strong. It doesn’t make a bit of sense to the rational, logical mind. Only people of the Spirit understand how true it is. The Twelve Step Program made it the first step: We have to experience our powerlessness before we can experience our power.  

Paul says he experienced God telling him, “My grace is sufficient for you. Power is made perfect in weakness” (2 Corinthians 12:9). But the philosophy of the United States of America is that power is made perfect in more power. Just try to get powerful: more guns, more weapons, more wars, more influence, more billionaires. Everybody’s trying to get higher, trying to get up, up, up. While Jesus, surprise of surprises, is going down.

The experience of powerlessness is where we all must begin, and Alcoholics Anonymous is honest and humble enough to state this, just as Jesus himself always went where the pain was. Wherever there was human suffering, Jesus was concerned about it and sought to heal it in the very moment of encounter. It is both rather amazing and very sad that we pushed it all off into a future reward system for those who were “worthy”—as if any of us are.

Is it this human pain that we fear? Powerlessness, the state of being shipwrecked, is an experience we all share anyway, if we are sincere, but Bill Wilson (1895–1971), co-founder of AA, discovered we are not very good at that either. He called it “denial.” It seems we are not that free to be honest, or even aware, because most of our wounds are buried in the unconscious. So, it is absolutely essential that we find a spirituality that reaches to that hidden level. If not, nothing really changes.