"Pokud se neproměníte a nebudete jako děti, nikdy nevejdete do nebeského království." -Matouš 18,3

Terapeutka a duchovní vůdkyně Fiona Gardnerová čerpá ze spisů Thomase Mertona hlubší pochopení hodnoty naší ztracené nevinnosti:

Jednou z charakteristik dětí je, že jsou často vnímány, zejména v duchovním smyslu, jako nevinné. . . . Thomas Merton ve svém eseji "Obnovení ráje" píše o pouštních otcích a jejich hledání "ztracené nevinnosti", kterou chápali jako [prázdnotu a] čistotu srdce, "která patřila Adamovi a Evě v Edenu. . . . Hledali ráj v obnovení oné 'jednoty', která byla rozbita 'poznáním dobra a zla'". [1] . . . Tato ztracená jednota byla, jak ji viděli pouštní otcové, jednotou sjednocení s Kristem. . . .

Ježíšovo učení nám říká, že dar být jako dítě je životně důležitý a nezbytný pro vstup do království - je to příkaz: "ledaže." Toto mimořádné učení se shoduje ve třech synoptických evangeliích, ale jeho smysl je méně jasný. Ve skutečnosti je tajemství toho, co to všechno může znamenat, odhaleno pouze kojencům a batolatům, tedy těm, kteří ještě nejsou schopni mluvit: "Tehdy Ježíš řekl: 'Děkuji ti, Otče, Pane nebe a země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům'" (Mt 11,25). Poselství spočívá v tom, že abychom mohli vidět Boha a být mu nablízku, musíme se vzdát té části svého já, která se cítí důležitá a znalá jako dospělý člověk, a obrátit se ve stavu nevědění k Bohu. . . .

Přechod od poznání k znovuzískané nevinnosti je cestou pokušení a boje; "jde o zápas s nejvyššími obtížemi a překonávání překážek, které se zdají být a skutečně jsou nad lidské síly." [2] 

Gardner přirovnává Ježíšovo učení v Matoušově evangeliu k zenovému kóanu, který vyzývá posluchače, aby drželi dvě protichůdná tvrzení pohromadě, dokud se neobjeví nové vědomí:  

Považujeme-li Ježíšův příkaz budoucím dospělým učedníkům, aby se stali jako malé děti, za ekvivalent koanu, pak je úkolem udržet ztracenou nevinnost a poznání, dokud se neobjeví průlom. . . . Jak Merton věděl ze své četby o pouštních otcích a vlastní duchovní praxe, není možné v dospělosti znovu získat nevinnost bez poznání. . .  

Čistota srdce je obnovení božské podoby tam, kde se pravé já ztrácí v Bohu. . . . To, jak píše Merton, je "pouze návrat k pravému počátku". [3] Neboť právě zde je Kristus - na počátku a ve stávání se. To je znovuzrození neboli nový začátek, kde se podle Mertona odehrává příprava "na skutečné Boží dílo, které je zjeveno v Bibli: dílo nového stvoření, vzkříšení z mrtvých, vzkříšení všech věcí v Kristu". [4]

“Unless you change and become like little children, you will never enter the kingdom of heaven.” –Matthew 18:3

Therapist and spiritual director Fiona Gardner draws a deeper understanding of the value of our lost innocence from the writings of Thomas Merton:

One of the characteristics of infants is that they are often seen, especially in the spiritual sense, as innocent. . . . In his essay “The Recovery of Paradise” Thomas Merton writes of the Desert Fathers and their search for “lost innocence,” which they saw as [the] emptiness and purity of heart “which had belonged to Adam and Eve in Eden. . . . They sought paradise in the recovery of that ‘unity’ which had been shattered by the ‘knowledge of good and evil.’” [1] . . . This unity that had been lost was, as the Desert Fathers saw it, the unity of being one with Christ. . . .

Jesus’ teaching tells us that the gift of being like a child is vital and necessary for entry to the kingdom—it is a command: “unless.” This extraordinary teaching is consistent in the three synoptic gospels but the meaning of the teaching is less clear. In fact the mystery of what it might all mean is revealed only to babies and toddlers, in other words those who are not yet able to speak: “At that time, Jesus said, ‘I thank you Father, Lord of heaven and earth, because you have hidden these things from the wise and intelligent and have revealed them to infants’” (Matthew 11:25). The message is that for us to see and to be close to God we have to relinquish the part of us that feels important and knowledgeable as a grown-up and turn in a state of not-knowing to God. . . .

Moving from knowledge to innocence regained is a way of temptation and struggle; “it is a matter of wrestling with supreme difficulties and overcoming obstacles that seem, and indeed are, beyond human strength.” [2] 

Gardner compares Jesus’ teaching in Matthew to a Zen koan, which invites listeners to hold two contradictory statements together until a new awareness arises:  

If we consider Jesus’ command to the would-be adult disciples to become as small children as equivalent to a koan, then the work is to hold the lost innocence and the knowledge until the breakthrough can emerge. . . . As Merton knew from his reading on the Desert Fathers and his own spiritual practice it is not possible as an adult to regain innocence without knowledge. . . .  

Purity of heart is the recovery of divine likeness where the true self is lost in God. . . . This as Merton writes is “only a return to the true beginning.” [3] For this is where Christ is—in the beginning and in the becoming. This is the rebirth or a fresh start where Merton believed the preparation took place “for the real work of God which is revealed in the Bible: the work of the new creation, the resurrection from the dead, the resurrection of all things in Christ.” [4]