Boží Duch je v Bibli označován hebrejským slovem ruach, které může znamenat také dech. Korejsko-americká teoložka Grace Ji-Sun Kimová zkoumá stvořitelskou moc Ducha ve Starém zákoně:

Dýchání evokuje pocit blízkosti a přítomnosti Ducha, který je s námi stále, i když si to neuvědomujeme. Ruach je dech života a síla k životu (Kaz 12,7). Ve Starém zákoně pochází životodárný dech přímo od Boha - od tvůrčí síly Jahveho, který daroval život stvoření (Job 27,3). . . .

V 1. Mojžíšově 2,7 se píše, že poté, co Bůh vdechne do Adama dech, Adam ožívá. Slovo použité v textu pro označení Božího dechu je nešama, což je synonymum pro ruach. Ruach se používá ve významu "dech života", jako v Ezechielovi 37, kdy suché kosti v údolí ožívají v důsledku Božího ruachu.

Stvoření vzniká z energií vlastního Božího Ducha a překlenuje propast mezi Stvořitelem a stvořením, činitelem a činem a pánem a dílem. Lidská tvořivost je úzce spjata s Boží vlastní tvořivostí. Ruach může oživit neživé a přinést obnovený život těm, kteří nemají naději. Duch Boží působí ve stvoření.

Boží tvořivost začíná v samotném stvoření: v Božím tvůrčím činu, který uvádí všechny věci do existence a soužití. "Tento dech je podstatou života" (Job 12,10) a bez něj je smrt. A veškerý život pochází z jednoho zdroje, kterým je Bůh. Život a smrt jsou tedy závislé na přítomnosti božského dechu, jak se píše v Jóbovi 34,14: "Kdyby (Bůh) vzal zpět k sobě svého ducha a shromáždil k sobě svůj dech." (Jób 34,14). Boží ruach udržuje bytí vesmíru a dodává energii jeho procesům. Bůh je neustále přítomen a dýchá dechem světa.

Kim popisuje Ducha svatého jako božský zdroj života všeho stvoření:

Duch Boží je rozpoznán již na začátku Bible, když hraje svou roli v příběhu o stvoření. Duch svatý jako dech je silou, která dává život všemu živému ve vesmíru (Genesis 1,2). Tím, že tak činí, začíná být stvoření chápáno jako Boží čin. Duch svatý hýbe biosférou a dává život všemu, co se v ní nachází. . . .

Starý zákon ukazuje Ducha - a to ne ledajakého, ale životodárného Božího Ducha - jako božskou sílu, která tvoří, udržuje a obnovuje život (Genesis 1,2). Tuto moc Ducha nacházíme v prorockých knihách Izajáš, Ezechiel a Joel. To, že Bůh přivádí dech do suchých kostí, ukazuje na moc Ducha, který dává život, a to vždy. Dokonce i v situacích smrti, smutku, zoufalství a beznaděje nás Duch může pohnout a vytvořit prostor pro radost ze života. Jestliže dokáže oživit to, co bylo mrtvé, co víc pro nás může Duch udělat!"

God’s Spirit in the Bible is identified with the Hebrew word ruach, which can also mean breath. Korean-American theologian Grace Ji-Sun Kim explores the Spirit’s creative power in the Old Testament:

Breath evokes the sense of the intimacy and presence of the Spirit, who is with us always, even when we are unaware of it. Ruach is the breath of life and the power to live (Ecclesiastes 12:7). In the Old Testament, life-sustaining breath comes directly from the Divine—the creative power of Yahweh who bestowed life upon creation (Job 27:3). . . .

In Genesis 2:7, it is after God breathes into Adam that Adam comes alive. The word used in the text to refer to God’s breath is neshama, which is a synonym of ruach. Ruach is used to mean “breath of life,” as in Ezekiel 37, when the dry bones in the valley come to life as a result of God’s ruach.

Creation emerges out of the energies of God’s own Spirit, bridging the gulf between Creator and creature, actor and act, and master and work. Human creativity is intimately bound up in God’s own creativity. Ruach can give life to the lifeless and bring renewed life to those who have no hope. The Spirit of God is at work in creation.

The creativity of God begins in creation itself: the creative act of God that brings all things into existence and coexistence. “This breath is the essence of life” (Job 12:10), and without it is death. And all life is derived from one source, which is God. Thus, life and death are dependent upon the presence of the divine breath, as in Job 34:14: “If [God] should take back his spirit to himself, and gather to himself his breath.” God’s ruach sustains the being of the universe and energizes its processes. God is constantly present and breathes with the breath of the world.

Kim describes the Holy Spirit as the divine life-source of all creation:

The Spirit of God is recognized at the beginning of the Bible as it plays its role in the creation story. The Holy Spirit as breath is the force that gives life to all life in the cosmos (Genesis 1:2). As it does so, creation becomes understood as an act of God. The Holy Spirit moves the biosphere and gives life to everything in it. . . .

The Old Testament shows the Spirit—not just any spirit, but a life-giving Spirit of God—as the divine power that creates, sustains, and renews life (Genesis 1:2). This power of the Spirit is found in the prophetic books of Isaiah, Ezekiel, and Joel. For God to bring breath to dry bones shows the power of the Spirit to give life, always. Even in situations of death, sorrow, despair, and hopelessness, the Spirit can move us and create a space of joy to be alive. If it can bring back to life what was dead, what more can the Spirit do for us?!