Duchovní vedoucí Ruth Haley Bartonová se s vámi podělí o to, jak nám ignaciánská praxe rozlišování pomáhá rozpoznat Boží vedení v našich životech: 

Zvyk rozlišování je kvalita pozornosti vůči Bohu, která je tak důvěrná, že si časem vytvoříme intuitivní smysl pro Boží srdce a záměr v každém daném okamžiku. Seznámíme se s Božím hlasem - s jeho tónem, kvalitou a obsahem - stejně jako se seznámíme s hlasem člověka, kterého dobře známe. Jsme schopni pochopit odpovědi na několik klíčových otázek: Kdo je pro mě v daném okamžiku Bůh? Kde Bůh působí, pokračuje v rozvíjení [Boží] lásky a vykoupení? Kdo jsem já sám, když odpovídám nejautentičtěji? Je to způsob, jak se dívat na celý život s cílem vnímat pohyb Božího Ducha a odevzdat se mu.... 

Pro mnohé z nás je však poznání Boží vůle tématem plným pochybností a obtíží. Ptáme se, zda je skutečně možné poznat Boží vůli. Opravdu důvěřuji [Bohu], že pro mě udělá to nejlepší? Jak poznám, zda jsem "rozpoznal" Boží vůli, nebo zda je to jen dobrý způsob, jak si zdůvodnit, co chci? Jak mám pochopit ty chvíle, kdy jsem si myslel, že jsem Boží vůli porozuměl, ale nakonec to dopadlo špatně? Poprvé bylo dost těžké důvěřovat Bohu. Jak mohu Bohu důvěřovat znovu? 

Barton píše, že autentický proces rozlišování identifikuje lásku jako naše hlavní povolání:   

Pro křesťanského člověka se volby, které činíme, vždy týkají lásky a toho, která volba nám umožňuje nadále následovat Boha v lásce. Mohou existovat i další faktory, které je třeba zvážit, ale nejhlubší otázkou pro nás jako křesťanské lidi je: K čemu nás v této situaci volá láska? Co by udělala láska?" 

Proč si tak zřídkakdy klademe tuto otázku vzhledem k rozhodnutím, kterým čelíme? Co nás od lásky odvádí v různých situacích, v nichž se snažíme rozpoznat Boží vůli? Neznám vaše odpovědi na tuto otázku, ale mohu vám říci několik svých. Za prvé, láska je někdy velmi nepříjemná. Málokdy je účinná.... Navíc láska je výzvou pro mou sebestřednost a někdy ode mě vyžaduje, abych ze sebe dával víc, než chci. Někdy láska bolí, nebo mě přinejmenším činí zranitelnou. Po celou dobu je láska riskantní a nejsou v ní žádné záruky.  

A přesto je láska nejhlubším posláním křesťanského života, měřítkem, podle kterého se poměřuje vše v našem životě..... Každý rozhodovací proces, který si neklade otázku lásky, se míjí s podstatou křesťanské praxe rozlišování. Rozlišování nás má vést stále hlouběji do srdce Boží vůle: abychom Boha vášnivě následovali v lásce - i kdyby nás to mělo dovést až na kříž.  

Spiritual director Ruth Haley Barton shares how the Ignatian practice of discernment helps us to recognize God’s guidance in our lives: 

The habit of discernment is a quality of attentiveness to God that is so intimate that over time we develop an intuitive sense of God’s heart and purpose in any given moment. We become familiar with God’s voice—the tone, quality and content—just as we become familiar with the voice of a human being we know well. We are able to grasp the answers to several key questions: Who is God for me in the moment? Where is God at work, continuing to unfold [God’s] love and redemption? Who am I most authentically in response? It is a way of looking at all of life with a view to sensing the movement of God’s Spirit and abandoning ourselves to it…. 

For many of us, though, knowledge of God’s will is a subject fraught with doubt and difficulty. Is it really possible to know the will of God? we wonder. Do I really trust [God] to do what’s best for me? How do I know whether I have “discerned” God’s will or if it is just a good way to justify what I want? How do I make sense of those times when I thought I understood the will of God but it ended up being a mess? It was hard enough to trust God the first time. How can I trust God again? 

Barton writes that an authentic discernment process identifies love as our primary calling:   

For the Christian person, the choices we make are always about love and which choice enables us to keep following God into love. There may be other factors to consider, but the deepest question for us as Christian people is, What does love call for in this situation? What would love do? 

Why is it that we so rarely ask this question relative to the choices we face? What distracts us from love in various situations in which we are trying to discern God’s will? I don’t know your answers to this question, but I can tell you a few of mine. For one thing, love is a major inconvenience at times. It is rarely efficient…. Furthermore, love challenges my self-centeredness, and sometimes it requires me to give more of myself than I want to give. Sometimes love hurts, or at least it makes me vulnerable. All the time, love is risky, and there are no guarantees.  

And yet love is the deepest calling of the Christian life, the standard by which everything about our lives is measured…. Any decision-making process that fails to ask the love question misses the point of the Christian practice of discernment. Discernment is intended to take us deeper and deeper into the heart of God’s will: that we would follow God passionately into love—even if it takes us all the way to the cross.