Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Milovat jiné příběhy: Týdenní shrnutí Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Osmý týden praxe Teologové a aktivisté Rev. Dr. Alexia Salvatierra a Dr. Peter Heltzel zkoumají, jak můžeme žít biblickou ctnost solidarity: Ačkoli uznáváme hodnotu každého úhlu pohledu, organizování [komunit] založené na víře také chápe, že pro vznik pravdy je nezbytné spravedlivé vyslechnutí odlišných perspektiv. Spravedlivé slyšení pro lidi s nízkým sociálním statusem je však obtížné. Na rozdíl od společnosti, která přikládá nepřiměřenou váhu pohledu těch, kdo mají vyšší společenské postavení, čteme v 1. Korintským 1, že "Bůh vyvolil to, co je na světě pošetilé, aby zahanbil moudré; Bůh vyvolil to, co je na světě slabé, aby zahanbil silné; Bůh vyvolil to, co je na světě nízké a opovržené, věci, které nejsou, aby to, co je, snížil na nic, aby se nikdo nemohl chlubit před Bohem" (1. Korintským 1,27-29, New Revised Standard Version). Upřednostňovat perspektivu chudých v zájmu společného dobra neznamená znehodnocovat dary těch, kteří chudí nejsou. Naopak uznává nutnost tance solidarity. Solidarita je termín, který se v Latinské Americe běžně používá k popisu angažovanosti a zapojení těch, kteří nejsou chudí, do boje za spravedlnost. Joerg Rieger hovoří o hluboké solidaritě jako o něčem, co má kořeny v poznání, že "jsme skutečně na jedné lodi. Systém, který neprospívá chudým, neprospívá ani nám. Ježíš vychází ke ztracené ovci, ztracenému synovi a křičí na držitele privilegií". [1] Ti, kdo jsou solidární, se zavazují k partnerství s chudými, které napravuje nerovnováhu naší společnosti. Solidarita neznamená nadřazenou ctnost. Jde spíše o uznání potřeby darů a vedení chudých v boji za vytvoření milovaného společenství, které nás všechny požehná. Fr. Richard Rohr, OFM přeloženo DeepL | Loving Other Stories: Weekly Summary
Sunday Monday Tuesday Wednesday Thursday Friday Week Eight Practice Theologians and activists Rev. Dr. Alexia Salvatierra and Dr. Peter Heltzel explore how we can live out the biblical virtue of solidarity: While recognizing the value of every vantage point, faith-rooted [community] organizing also understands that a fair hearing of differing perspectives is necessary for truth to emerge. Fair hearings for those with low social status are hard to come by, however. In contrast to a society that gives inordinate weight to the perspective of those with more social status, we read in 1 Corinthians 1 that “God chose what is foolish in the world to shame the wise; God chose what is weak in the world to shame the strong; God chose what is low and despised in the world, things that are not, to reduce to nothing things that are, so that no one might boast in the presence of God” (1 Corinthians 1:27–29, New Revised Standard Version). To prioritize the perspective of the poor for the sake of the common good does not imply the devaluing of the gifts of those who are not poor. Instead, it acknowledges the necessity of the dance of solidarity. Solidarity is a term commonly used in Latin America to describe the commitment and engagement of those who are not poor in struggles for justice. Joerg Rieger speaks of deep solidarity as rooted in the recognition that “we are really in the same boat. The system that is not benefitting the poor is not benefitting us either. Jesus goes out to the lost sheep, the lost son and yells at the holders of privilege.” [1] Those who are engaged in solidarity are committed to a partnership with the poor that rectifies the imbalances of our society. Solidarity does not imply a superior virtue. It is, rather, a matter of recognizing the need for the gifts and leadership of the poor in the struggle to create the beloved community that will bless us all. Fr. Richard Rohr, OFM |
Alexia Salvatierra and Peter Heltzel, Faith-Rooted Organizing: Mobilizing the Church in Service to the World (InterVarsity Press, 2013), 55.