V rozhovoru s Randym Woodleym v rámci kurzu Essentials of Engaged Contemplation se členka fakulty CAC Carmen Acevedo Butcher dělí o svůj vztah k Písmu:  

Písmo může být pro mnoho lidí různým způsobem. V křesťanské tradici máme Hebrejskou bibli a Nový zákon a Ježíš měl Tanach [1] a citoval z jeho Tóry, Proroků a Žalmů, přičemž zvláštní lásku měl k Izajášovi a Žalmům. Máme přírodu. Máme i další písma z jiných náboženství a moudrých tradic. Vždycky bych rád zůstal opravdu otevřený, když používáme slovo písmo, a nepředpokládal, že vím, co to může znamenat pro někoho jiného.  

Pro mě bylo Písmo nejprve hebrejskou Biblí a pak Novým zákonem - a v dětství jsem ho prožíval hlavně jako učení se tomu, co se v něm píše, abych mohl projít nějakou imaginární zkouškou, jak být dobrý, kterou mi nainstaloval nějaký imaginární policista. Ale nakonec se pro mě Písmo stalo proměnou, zjištěním, kdo jsem a jak mohu být láskyplnější a sebevědomější.  

Křesťanské Písmo je antologie napsaná lidmi. Obsahují dobré, špatné i ošklivé věci. Měli bychom s nimi zápasit. Nakonec bych měl z četby křesťanských Písem odcházet s pocitem úžasu nad Boží láskou. Pokud mi nepřipadají ohromující, musím se do nich pustit znovu..... Vždycky doufám, že se na své cestě růstu a proměny budu snažit číst Písmo tak, jak to dělal Ježíš.   

Člen přidružené fakulty CAC Randy Woodley sdílí svůj pohled na to, že psané Písmo je "pozdním příchodem" do širšího příběhu stvoření:

Existuje mnoho domorodých pohledů, ale domnívám se, že psaná Písma jsou pozdním příchodem. To, co nám Stvořitel dal jako první, je stvoření. Je úžasné, že když psané Písmo přichází, žasne nad celým stvořením a nad tím, co nás má naučit, včetně toho, co nás mají naučit zvířata a mravenci, a žasne nad tím. Ježíš dělal totéž. Obdivoval květiny a stromy, semena a půdu. Svým způsobem Písmo ověřuje stvoření jako první příběh Stvořitele.

Druhou věcí, kterou kromě stvoření máme, je naše svědomí. Lidé se vždy řídili svým vlastním srdcem. Svým způsobem to odráží i Písmo. Vypráví nám příběhy o tom, jak bychom měli a neměli jednat. Tyto věci se učíme z příběhů.... 

Písmo je jedním z nástrojů, které máme k dispozici, abychom pochopili, jak správně žít. Oceňuji ho ne jako soubor pravidel, ale jako příběhy, které jsou v souladu se stvořením. Učení a stvoření jsou v souladu s našimi srdci a v souladu s dobrými pevnými společenstvími, jejichž hodnoty jsou prosyceny láskou a péčí. Když v Písmu vidím něco, co vypadá jako opak toho, pak si musím říct: "Tak o tom se mám něco naučit. Mám se naučit, jak to nedělat nebo jak se tak nechovat."   

In conversation with Randy Woodley in the Essentials of Engaged Contemplation course, CAC faculty member Carmen Acevedo Butcher shares her relationship with Scripture:  

Scripture can be many things to many people. We have the Hebrew Bible and the New Testament in the Christian tradition, and Jesus had the Tanakh [1] and quoted from its Torah, Prophets, and Psalms, with special love for Isaiah and the Psalms. We have nature. We have other scriptures from other faiths and wisdom traditions. I always like to stay really open when we use the word scripture and not assume that I know what it might mean for someone else.  

For me, Scripture was first the Hebrew Bible and then the New Testament—and in my childhood, I experienced it as mostly learning about what it said so I could pass some imaginary test on being good that some imaginary policeman installed in me. But eventually, Scripture for me became about transformation, about finding out who I am and how I can be more loving and self-aware.  

The Christian Scriptures are an anthology written by human beings. They contain the good, the bad, and the ugly. We should wrestle with them. In the end, what I’m supposed to walk away with from reading the Christian Scriptures is a sense of astonishment about God’s love. If they’re not coming across as astonishing, then I need to take another run at it…. My hope always, for my own path of growth and transformation, is to try to read the Scriptures as Jesus did.   

CAC affiliate faculty member Randy Woodley shares his perspective that written Scriptures are a “late arrival” to the broader story of creation:  

There are a lot of Indigenous perspectives, but I believe the written Scriptures are a late arrival. What Creator first gave us is creation. It’s amazing that when the written Scripture does come along it wonders at, and is in awe of, all of creation and what it has to teach us, including what the animals and the ants have to teach us. Jesus did the same thing. He reveled in the flowers and trees, the seeds and the soil. In a way, Scripture verifies creation as Creator’s first story.   

The other thing we have, besides creation, is our conscience. Human beings have always had their own hearts to go by. In a way, Scripture reflects that as well. It tells us stories about how we should and shouldn’t act. We learn those things from the stories…. 

Scripture is one of the tools we have to understand the right way to live. I appreciate it, not as a rule book, but as stories that align with creation. The teachings and creation align with our hearts and align with good solid communities whose values are soaked in love and caring. When I see something in Scripture that looks like the opposite of that, then I have to say, “Well, I’m supposed to learn something about that. I’m supposed to learn how not to do that or not to act that way.”