Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Rohr, Richard: Proč být katolíkem

2. Úvod

Proč být katolíkem?

Tuto otázku si v předchozích generacích katolíci nikdy nekladli. Lidé, kteří přemýšleli o svém vstupu do katolické církve, si ji možná připouštěli, ale sami katolíci ne. Když jste se narodili jako katolíci, přijali jste jednoduše víru, její tradice a vyznání.

Církev dala těm z nás, kteří jsme se narodili a vyrostli jako katolíci, silný smysl pro identitu. Katolictví nám řeklo, kdo a co jsme jako lidské bytosti, jako křesťané a dokonce i jako jednotlivci. Byli jsme vychováváni a neseni tou velkou mateřskou institucí, označovanou s úctou jako Svatá matka církev.

Katolicismus byl celistvým pohledem na svět, komplexním systémem myšlení, cítění a chování. Mohli byste právě tak dobře přestat být katolíkem, jako třeba přestat být černochem – což by opravdu nešlo. Možná, že byste mohli formálně odejít z instituce, ale nemohli byste změnit způsob, kterým jste se naučili dívat na svět, Boha, náboženství, nebo sami na sebe.

Oproti katolické církvi předchozí generace je ta dnešní značně odlišná. Program aggiornamenta čili „přizpůsobení dnešku“ papeže Jana XXIII. uspěl daleko lépe, než si kdo mohl představit. Americký katolicismus se hodně liší od toho, který tu byl před 60. lety. Druhý vatikánský koncil nás uvedl do období ekumenismu, který zbořil mnoho bariér mezi katolickou církví a dalšími křesťanskými denominacemi.

Větší otevřenost církve je dobrá a větší přijetí ostatních je také dobré. Ale církev bez hradeb sebe samu obtížněji definuje. Dnes není tak snadné říci, co odlišuje římské katolictví od jiných podob křesťanství.

Dnes nemají mladí katolíci – ti, kteří již změny Druhého vatikánského koncilu vnímali jako „normální“ – téměř smysl pro náboženskou identitu, kterou měli jejich rodiče.

Nevidí velký rozdíl mezi svou církví a církvemi, kam patří jejich přátelé. V určitém okamžiku svého života, obvykle na začátku dospělosti, jsou tedy postaveni před vážnou otázku: „Proč být katolíkem?“.

Starší katolíci dnes také někdy sami sebe přistihnou, jak přemýšlejí o církvi. Z celé řady důvodů se mohou cítit být v pokušení ji opustit a přestoupit do nějaké jiné církve. V jejich případě zní otázka spíše: „Proč zůstat katolíkem?“.

Ale bez ohledu na to, jakým způsobem je otázka položena, je třeba na ni odpovědět.

Odpověď na tuto otázku ale nemůže být jednoduchá. Katolická církev není malá instituce. Katolická víra není jednoduchý soubor věrouky. Katolické dědictví není krátkou tradicí.

Abychom mohli odpovědět na tuto otázku poctivě a přímo, musíme se probrat dobrým i špatným. Musíme dojít k ocenění toho, co je na katolicismu dobré, ale také musíme být upřímní v přiznání nedostatků církve. Tato témata budou zpracovávána ve dvou následujících kapitolách.

Abychom odpověděli na tuto otázku pro americké katolíky, musíme se podívat na to, co znamená být dnes katolíkem ve Spojených státech. Musíme najít způsob, jak můžeme žít se zralou vírou v naší společnosti, vstupující do jednadvacátého století. Další kapitola se proto zabývá otázkou katolicismu ve Spojených státech.

Nakonec, abychom odpověděli na otázku osobněji, musíme se ptát, kým se můžeme stát, vezmeme-li naši katolickou víru vážně. Musíme se pozorně podívat na životy těch, kteří nalezli osobní naplnění ve svém životě tím, že svoji víru naplno prožili. Poslední kapitola představuje obrazy výjimečných katolíků, zvláště těch, které nazýváme svatými.

Dokonce ani potom, když zodpovíme naši otázku čtyřmi různými způsoby, nevyčerpáme naše téma. Být katolíkem znamená více, než co může být řečeno ve čtyřech krátkých kapitolách. Přinejmenším jsme ale udělali první krok. A dál si už každý z nás musí přidat vlastní důvody pro to být nebo zůstat katolíkem.

Konec knihy Rohr, Richard: Proč být katolíkem