Otec Richard píše o roli proroků a kněží v procesu kolektivní transformace. Proroci nás zbavují iluzí a pomáhají nám jasně vidět realitu, což pro ty z nás, kteří žijí v usedlých institucích, často znamená ztrátu jistoty. Kněží nás vedou cestou návratu ke smyslu a transcendenci:

Úloha proroka spočívá v usměrňování a legitimizaci nezbytné dekonstrukce. Prorokova cesta je sestupná a nikdy není populární ani snadná. Jde o opuštění iluzí a svržení falešných bohů. Proroci jsou často zabíjeni.

Praví kněží mluví o sjednocení, společenství, lásce, transcendenci, náboženství, propojení tohoto a onoho světa a navrácení souvislého světa smyslu. Kněží se obvykle všem líbí a rychle se etablují a zabydlují téměř ve všech kulturách.

Podle mého skromného názoru jsme však měli příliš mnoho kněžství a zdaleka ne dost proroctví. Výsledkem bylo často náboženství pro náboženství. Jak si můžeme představit nový svět, když jsme nikdy neodpadli od toho starého? [1]

Náboženská badatelka Diana Butler Bassová píše o napětí křesťanství mezi pastorací a proroctvím, když jde o udržování institucionálního statutu quo:

Náboženská vyznání zápasí mezi pastoračním a prorockým, mezi útěchou a rozčilením. Instituce jsou ve své podstatě fakticky pastorační - snaží se udržet to, co poskytuje útěchu a posvěcují sdílené hodnoty a ctnosti společenství. Upevňují stav věcí prostřednictvím odvolávání se na božský nebo nadpřirozený řád. Vždy se mění jen pomalu. Instituce se brání prorokům. Proroci se ptají. Prosazují, aby všechno bylo jinak. Tlačí na lidi, aby se k sobě chovali lépe. Chtějí změnu.

Dějiny křesťanství lze vyprávět jako příběh o napětí mezi řádem a proroctvím. Ježíš přišel jako prorok, který zpochybnil a proměnil judaismus. Kolem jeho učení vyrostlo charismatické společenství, které se nakonec zformovalo do církve. Církev se zorganizovala a poté se stala institucí. Tato instituce poskytla vedení a smysl mnoha milionům lidí. A pak se obehnala střeženými hradbami, začala chránit moc a získané bohatství, vliv, který měla, a [spásu], kterou poskytovala ona sama.

Mnozí lidé v církvi si toho zřejmě nevšimli, ale někteří ano. To, co církev učila, se zdálo být v rozporu s jejich zkušeností se životem nebo s Bohem. . . . Zpochybňovali způsob, jakým se věci děly. Experimentovali s novými myšlenkami a duchovními praktikami. . . . Ohýbali pravidla a často je porušovali. Zavedená církev je obvykle ignorovala, někdy je tolerovala, často je označovala za kacíře, snažila se je ovládnout a občas je zabíjela. Když se do řad nespokojenců přidal dostatečný počet lidí, institucionální církev musela zpozornět. Tím se církev - někdy i neúmyslně - otevřela skutečným změnám a obnově. . . .

Organizované náboženství se takových vznětů obává; duchovní vzněty však téměř vždy předcházejí skutečným reformám. Může být současná duchovní nespokojenost tím prorockým předělem, který podnítí instituce, aby naslouchaly, změnily se, byly vnímavější a přiměřenější? [2]

Father Richard writes about the role of prophets and priests in the process of collective transformation. Prophets remove our illusions and help us see reality clearly, which for those of us in settled institutions often feels like a loss of security. Priests lead us on a path of returning to meaning and transcendence:

The role of the prophet is to direct and legitimate necessary deconstruction. The prophet’s path is of descent, and is never popular, nor easy. It is about letting go of illusion and toppling false gods. The prophets are often killed.

True priests talk of union, communion, love, transcendence, religion, connecting this world and the next world, and giving back a coherent world of meaning. Everybody usually likes the priests and they quickly become established and comfortable in almost all cultures.

But we’ve had too much priesthood and not nearly enough prophecy, in my humble opinion. The result has often been religion for religion’s sake. How can we envision a new world when we have never fallen away from the old? [1]

Religious scholar Diana Butler Bass writes of Christianity’s tension between the pastoral and the prophetic when it comes to upholding the institutional status quo:

Religious faiths struggle between the pastoral and the prophetic, comfort and agitation. In a very real way, institutions are inherently pastoral—they seek to maintain those things that give comfort by baptizing shared values and virtues of a community. They reinforce the way things are (or were) through appeals to divine or supernatural order. They are always slow to change. Institutions resist prophets. Prophets question. They push for things to be different. They push people to behave better toward one another. They want change.

The history of Christianity can be told as a story of the tension between order and prophecy. Jesus came as a prophet, one who challenged and transformed Judaism. A charismatic community grew up around his teachings and eventually formed into the church. The church organized, and then became an institution. The institution provided guidance and meaning for many millions. And then it became guarded, protective of the power and wealth it garnered, the influence it wielded, and [the] salvation it alone provided.

Many of the people in the church did not seem to notice, but some did. What the church taught seemed at odds with their experience of life or God. . . . They questioned the way things were done. They experimented with new ideas and spiritual practices. . . . They bent the rules and often broke them. The established church typically ignored them, sometimes tolerated them, often branded them heretics, tried to control them, and occasionally killed them. When enough people joined the ranks of the discontented, the institutional church had to pay attention. In the process, and sometimes unintentionally, the church opened itself up for genuine change and renewal. . . .

Organized religion fears such outbursts; but spiritual outbursts almost always precede real reform. Might spiritual discontent be today’s prophetic edge, needling institutions to listen, to change, to be more responsive and relevant? [2]