Na naše dělená setkání jsou připraveni tito hostitelé:
PV
Milí brněnští chlapi,
na počátku nového roku 2023 jsme se v obvyklém čase 19:15 setkali v mimořádně hojném počtu (33 brněnských chlapů) na pokračování našeho celoročního tématu "Hledání pokoje v nejistotě".
Tentokráte jsme byly hosty u Zdenála Loučky na adrese: Chaloupkova 8a, Brno, Královo Pole (to číslo i písmeno je dobré si zapamatovat - viz dále).
Uvítalo nás milé, téměř hospodské prostředí s nabídkou domácí zabíjačky. To je zahájení velmi pěkné tradice, mohu-li to tak říci (nemáte někdo fotku?).
Před vlastní přednáškou měl ještě jednu Jura, který vyrábí téměř ve velkém svíčky do zákopů. Ve světle pozdějších Pavlových slov je to, myslím, velmi dobrý příklad na to, co by chlap měl dělat pro pokoj v nejistotě současného světa. Dnes cestuje na Slovensko k přednímu výrobci plechovek. Slibili mu jich pár tisíc zdarma - teď ještě sehnat vosk a ochotné ruce. Chapeau monsieur!
V hledání pokoje nám tentokrát byl průvodcem náš mimořádný host - salesiánský kněz z komunity v Brně-Žabovřeskách, Pavel Glogar. Je nejmladším ze čtveřice kněží Glogarů (bratři Vojtěch, Petr, Pavel a bratranec Josef) a nyní pátým rokem slouží jako farář žabovřeské farnosti.
Kromě základního poslání Salesiána v práci s mladými si svým laskavým a srdečným přístupem brzy získal farníky všech věkových kategorií. Do povědomí se také zapsal v online vysíláních ze Žabovřesk během nedávného období zavřených kostelů.
Jeho povídání o pokoji i o nejistotách života si můžete poslechnout z MP3 záznamu, včetně Honzova úvodu.
Snad jen pár bodů pro nalákání na poslech :-)
Po přednášce jsme se rozešli (tedy v rámci open-space prostředí) do šesti skupinek s otázkami:
1) jakou velkou nejistotu prožívám?
2) kdy se v mém životě Bůh postaral?
Po skupinkách zůstala ještě chvíle na sdílení, zaznělo například
Po modlitbě a požehnání jsme se začali rozcházet. Jen jeden kamarád zůstal sklesle sedět. Napřed to vypadalo jen na zamyslení se nad náročným tématem. Po chvíli jsem ale pochopil, že to bude trochu horší. Klidová poloha nepomohla, komunikovat se příliš nedalo. Během volání na 155 přišla otázka, jestli je to číslo 8 nebo 8a? V takových chvílích je jakákoliv nejistota ohrožující ...
Zatímco lékaři hledali příčinu apatie, ostatní jsme rychle rozebírali lešení na schodech, aby mohla druhá parta využít schodolez.
Problémy ještě přetrvávaly nějakou dobu i na JIP. Až ráno přineslo relativní úlevu. Kamarád už je na normálním pokoji, pozdravuje a prosí o modlitbu.
Toto hledání pokoje v nejistotě bylo tedy dost drsné ...
Martin
P.S: Záchranáři pochopili, že jsme byli něco jako modlitební společenství. Následoval dotaz, "zda se nejednalo o nějaké ritály s používáním drog" :-) Inu, není to špatná inspirace - když si tak vybavím naše první setkávání s dýmkami a doutníky ... vlastně by to byl tak trochu návrat ke kořenům.