Albeřice jsou místem, kde to pro mě na duchovní obnově s Václavem Vackem před třemi lety díky Lence všechno začalo. Proto jsem neváhal ani vteřinu a po loňském půstu, kdy jsem se z důvodu termínové kolize nemohl zúčastnit Davidových a Jardových Čtyř archetypů, jsem se opět s radostí a očekáváním začátečníka vtělil do setkání chlapů, koncipovaného tentokrát jeho organizátory nad tématem čtyř dohod.
Stejnojmenná kniha moudrosti starých Toltéků (www.databazeknih.cz) se stala díky Davidovi Kratochvílovi a Jardovi Novotnému víkendovým průvodcem skoro padesátce chlapů, se kterými jsem se 5. až 7. dubna vydal na cestu naplněnou chlapským sdílením, sdílením ve skupinkách, přednáškami, osobním ztišením, duchovním rozhovorem, mší a rituálem.
A cesta to pro mě byla opět nezapomenutelná, doprovázená rytmem bubnů, rykem i tichem probouzené krkonošské přírody, vnořením se do vody místního potoka, kontemplací v kapli i kapličce ve stráni, výletem na Lysečinskou boudu, ale zejména dotykem, dotykem chlapa svázaného svými dohodami s chlapama obdobně spoutanýma, kteří se ale rozhodli společně svá pouta uvolnit, vymanit se z nich a prostřednictvím rituálu uzavřít dohody jiné, osvobozující… dotykem s Tajemstvím, které nám umožňuje napojit se na přítomný okamžik, ukotvit v něm svoji integritu a zůstat v plnosti takovými, jakými opravdu jsme… jak říká jeden z chlapů v naší plzeňské skupince ve svých Agasovinách (agas.cz): žít s těmi zde a s těmi tam; být láskou dnešku, zítřku nadějí; žít s tím, co žije; a to, co umírá, provázet k smrti, co život otvírá.
Díky Tobě, Pane, Davide, Jardo, Lenko, chlapi, za to, že jste takoví, jací jste.
Howgh!
Albeřice jsou místem proměňujícím a uzdravujícím i díky vám.
Domluvil jsem.
Aleš