Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Martin Šmídek, Miloš Vyleťal: Za divokým mužem na Ghost Ranch (USA 2002)

Část VII - Santa Fé a Taos - perly Nového Mexika

Uháníme v krásném počasí na sever do Santa Fé, dlouhou dobu hlavního města území dobitých a osídlených Španěly. Po cestě obdivujeme hory, přírodu, koně, zastavujeme, fotíme a tak se k Old Town Santa Fé dostáváme až po páté odpoledne.

us-kone.jpg

Když hledáme cestu od zaparkovaného auta do města, zastaví se místní holka aby nám poradila kudy dál. To se nám stalo vícekrát později při naší cestě. Američani jsou docela pozorní a vstřícni, připraveni poradit, pomoct sami od sebe. Thank you. Bye, bye...

 

us-sf-1.jpgSanta Fé je nádherné, mnohem rozsáhlejší staré město než v ABQ. Uličky, domy, obchůdky, kostelíky jako tam - jenom je jich mnohem více, některé větší a krásnější - zrcadlí zašlou slávu španělského impéria. Sluníčko klesá, jsou nádherné stíny, fotíme, obdivujeme. Zastavujeme v kostele sv.Františka z Assisi, kde zůstáváme chvíli v tichém obdivu, radosti a modlitbě. Vše kolem rozdává krásu, pohlazení, posílení. Pokračujeme v toulkách uličkama, občas zastavíme v některém obchůdku. Jsou různé. Některé lidové s nejrůznějšími drobnostmi na památku, jiné luxusní pouze pro bohatší - prodejné galerie obrazů s tématikou indiánů, cowboyů, krajiny a přírody; šperky ze stříbra a modrých polodrahokamů (turqoise) tak typických pro indiány této oblasti; keramika, kožené a kožešinové oblečení. Na ulicích postupně ubývá lidí, slunce zapadá, poslední obrázky a musíme vyrazit najít někde místo, kde budeme spát.us-sf-2.jpg

 

Jedeme po silnicích už za tmy. Zvažujeme možnost opět přespat v Casinu, kde jsou bezkonkurenčně nejnižší ceny a tady jsou dokonce indiánská casina. Nakonec se však rozhodneme pro spaní venku. Martin vybírá intuicí a podle mapy vedlejší cestu, kde snad najdeme tiché místo kde bychom mohli zaparkovat a přespat. Cesta je stále užší a prašnější ale všude kolem ní nějaké usedlosti domky. Jsme v údolí řeky a tady je prostor a pozemky důkladně využit - ne jako v Arizoně, kde rostli jen trnité keře a kaktusy. Nakonec zastavujeme a ukládáme se ke spaní v autě. Sedadla však nejde sklopit jak jsme předpokládali do lůžkové polohy, musíme se spokojit pouze s nakloněnými sedadly jako v letadle. Venku svítí hvězdy, crlikají cvrčci, je teplo a po lehkem jídle se před půlnocí ukládáme ke spaní docela na lehko. Je fajn. Modlíme se, děkujeme.

 

us-rio-grande.jpg

V noci nás však probouzí stále větší chlad až zima. Vytahujeme co se dá abychom vůbec mohli spát. Myslíme na to, kde tak asi jsou Martinovy věci teď, které by se tak hodily! Take nothing for granted! Stále znovu se učíme nelpět na svých plánech, představách a věcech. Jak málo člověk potřebuje. Já mám plný kufr věcí, které většinou nestíhám použít. Je nepraktické ho stále otevírat a zavírat. Většinou mi stačí to co jsem si vybral jako nutné minimum do baťůžku. O ostatní se stará Pán.

us-rio2.jpg

Ráno vyspaní nejsme ale spát už nemůžeme. Venku je nádherně. Balíme a vyrážíme dál. Naším cílem je Taos - nejznámejší pueblo na severu NM, jedno z nejhezčích. Cestou k němu projíždíme us-taos1.jpgúdolím a kaňonem Rio Grande, které je úchvatné. Často zastavujeme, díváme se, fotíme. Kromě krásy, kterou můžeme vidět, je tady však i hodně odpadků kolem silnice, přestože tabulky hrozí velkými pokutami. Stinná stránka familiárních američanů. Na jednom místě vidíme spouštění raftů na vodu, jinde ranch s koňma. Vše je možno si pronajmout i kola, projížďku na terénních autech. Jenom mít čas a peníze, žádný problém.

Čím blíž k Taosu tím více stromů a zeleně. Dostáváme se do hor, okolní vrcholky dosahují 4000 m. Dříve než pojedem do puebla, zastavujeme se v městečku Taos. Jsme jím okouzlení. Zdá se nám ještě krásnější než Santa Fé, má svoji atmosféru právě i okolními horami a lesy, zachovalostí původních staveb. Originálním kostelem Our Lady of Quadelloupe ve stylu pueblo, nádhernou křížovou cestou, oltářem a krásnými obrazy. Dostáváme se později také do parku, kde je stánkový prodej ale hlavně víkendový piknik američanů, hudba, posezení v trávě, taková pohoda.

us-taos2.jpg

Chceme však vidět Pueblo Taos, které je asi 5 km severně. Jedeme ještě blíže k horám. Pueblo je na úpatí nejvyšší hory NM. Těšíme se na tu krásu, indiány, jejich výrobky a také že uvidíme jak pečou chleba, pletou košíky... Blížíme se k bráně kde budeme asi platit vstupné... ale Take nothing for granted opět funguje - indián nám oznamuje, že dnes mají významnou kmenovou slavnost, pueblo je pro návštěvníky uzavřené.

us-taos3.jpg

Snažíme se vysvětlit, že jsme z Čech - nejde to, pouze nás pustí do rezervace nakouknout zdálky na pueblo a musíme se vrátit. Nejsme už ani naštvaní ani zklamaní, bereme to jako jasnou věc, jsme v pohodě, těšíme se z toho co máme, vidíme, cítíme kolem sebe. Vše je krásné. Víme, že Bůh je s námi a v nás - co víc si přát. Víme, že když neuvidíme pueblo z blízka nic podstatného to neznamená. Víme, že jiné věci, které jsme si neplánovali jsou před náma. Let s go up to mountains. Tak vzhůru do hor.

Konec knihy Martin Šmídek, Miloš Vyleťal: Za divokým mužem na Ghost Ranch (USA 2002)