Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Václav Vacek: Pozvání k Večeři Páně

XIV. Bůh s námi rozmlouvá

Jak to, že se s námi Bůh baví? Mluvíme na psy a na kočky, někdo i na květiny. Ale žížala pro nás může být těžko partnerem. Jaký je asi rozdíl mezi Bohem a člověkem? Ale Bůh je tak veliký, že mu žádný člověk není malý. Bůh si nás vymyslel tak, že jsme schopni vnímat jeho přátelství a odpovědět na ně.
My sami ale k Bohu nedosáhneme ani nedohlédneme. Přes všechnu tu vzdálenost se ovšem i úctyhodná nekřesťanská náboženství snažila a snaží porozumět Bohu. Poslední koncil uznal, že se lidé těchto náboženství otvírali Duchu božímu a něčeho se o Bohu dobrali - neboť Duch boží se první snaží s námi lidmi domluvit a každému otevřenému se věnuje ("vane, kde chce").
Židé, křesťané a muslimové se považují za lid Knihy. Věříme, že nejsme odkázáni jen na své lidské možnosti, na svou intuici a moudrost, ale že k nám Bůh sám sestupuje, promlouvá a ukazuje nám svou tvář.
I muslimové pokládají Korán za zjevené slovo boží.

Někdy na začátku jsme mluvili o synagóze. Původně byla školou. Židé jsou možná jediným národem, který přijal Písmo. Studium Písma - hledáním jeho smyslu, považují židé za stejně hodnotné jako modlitbu. Slovo je základním komunikačním prostředkem. Víra je z naslouchání slovu Božímu. Srov. Ř 10,17 Několikráte v Písmu stojí: "Kdo má uši k slyšení, slyš!" (1)

Abychom o něčem mohli něco smysluplného říci, musíme nejdříve tu věc pečlivě zkoumat.
Než můžeme vydechnout, musíme nejprve nadechnout. Než něco o Bohu můžeme říci, je třeba mu řádně naslouchat. (V modlitbách bychom měli většinu času věnovat naslouchání. Bůh nás překoukne mžiknutím oka, ale nám dá práci porozumět Bohu.)

Izraelité jásali, když jim Hospodin nabídl smlouvu: "Budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým" Ex 19,5-6
Dodneška židy velice zajímá, co vše jim Hospodin nabízí.

Divíme se, že židé nepřijali toho, který je Jedinečným Vyslovením se Boha. Ale vedle toho židé každý rok přečtou Bibli. Promýšlejí slovo boží. (Neříkají Písmo, ani Čtení, ale Učení. Ježíš neměl studenty, ale učedníky. Učedník přináší svůj výtvor k posouzení a hned je vidět, zda pochopil a jak zvládl zadání.)

My se často spokojujeme jen s vyslechnutím úryvků Písma (úryvek má cenu pro toho, kdo zná celek) a raději se věnujeme parádě - průvod s evangeliářem, svíce a kadidlo - a pak řekneme, slyšeli jsme slovo Boží. Protože Bibli nerozumíme, pochopitelně nás nebaví. Zůstala nám cizím jazykem. Necháváme ji židům, svědkům Jehovovým a adventistům. Kritizujeme je, jak se slovem Božím zacházejí, ale sami nejsme chytřejší a pilnější, jen povýšenější.
A přitom nám - církvi (tu tvoří všichni pokřtění) se dostalo čestného poslání slovo Boží vykládat a zvěstovat (životem). Málo se namáháme. Podle toho vypadá život křesťanů. Raději si nevšímáme, že nám nefungují přísliby dané Hospodinem a Ježíšem (o vyslyšení modliteb, uzdravování, o větších skutcích než činil Ježíš .). Tváříme se, že o nich nevíme nebo jsme si jich skutečně nevšimli?

Židé měli o 2 tisíce let dříve než my všeobecné vzdělání (sice jen pro kluky, ale Ježíš přibral i ženy). Židé se učili rozeznávat dobro a zlo, spravedlnost a nespravedlnost, a jak chodit (jak žít ve vztahu) s Bohem. (2) K mužské iniciaci patřilo veřejné čtení z Písma. To byl veliký intelektuální výkon. (3)

Ekumenismus není jen pochvalování si, co máme s druhými křesťany společného. Máme si všímat, co se můžeme jeden od druhého naučit. Je poučné někdy prožít sobotu s adventisty nebo neděli v církvi bratrské (dnes už to je možné, už to není smrtelným hříchem). I od nekřesťanů se můžeme ledasco naučit.

Pravoslavní neuchovávají na oltáři Tělo Páně, ale Bibli. Hlásíme s k Cyrilu a Metoději! (Úcta k nim se nám ovšem často smrskla na zpěv dvou písní: Bože cos ráčil a Ejhle oltář). Sv. Cyril v předzpěvu k slovanskému překladu čtveroevangelia píše: ". Kdo přijmou knihy Páně - Moudrost Kristus z nich mluví a duše vaše posiluje ." (4)

Ne náhodou vypráví Ježíš jako první podobenství, O rozsévači. Mt 13,1-23 Je z podobenství nejdůležitější. Ježíš se každého z nás ptá, jak úrodnou půdou pro slovo boží chceš být, jsi a budeš? Nakolik spolupracuješ se slovem Božím, aby mohlo vydat úrodu? Budeme-li si dávat větší pozor na Ježíšova slova, budeme překvapeni, jak často mluví o důležitosti svého slova. Např.: Je psáno: "Člověk nebude živ jenom chlebem, ale každým slovem Božím." Lk 4,4
Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší slovo Boží a podle toho jednají. Lk 8,21
Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. J 5,24
Ne nadarmo je Ježíš nazván SLOVEM Božím. Kdo Jej přijímá - včetně jeho slov! - dostává moc stát se Božími dětmi. Srov. J 1,1.12

Ježíš unesl všechnu nechápavost lidí, hrozné pomluvy a nepřátelství jen pro silné přátelství s Otcem. V něm měl veliké zázemí. Věděl, že je milovaným synem. K tomuto bohatství a kráse chce dovést i nás.
Ježíš nejen o Bohu vypráví, ale vysvětluje nám a ukazuje, jak dojít k porozumění a setkání s Bohem.

Je pravda, že při rozhovoru s druhým člověkem nejsou důležitá jen slova. Většinu informací při setkání dokonce čerpáme mimo slov. Ale my jsme Ježíše (natož Boha) dosud neviděli. Jen o něm a o jeho životě slyšíme. Vůči Bohu jsme zatím jako slepci.
Slepí mohou žít a pohybovat se v našem světě, ale musí se zařídit určitým způsobem.
Proto je důležité vzít naši "slepotu" na vědomí a dostatečně využívat možností (od Boha), které nám umožňují se s Bohem setkávat, abychom jednou mohli stanout před jeho Tváří. (Farizeové řekli Ježíšovi: "Jsme snad i my slepí?" Ježíš jim odpověděl: "Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu." J 9,40b-41)

Je objevné si všímat, co všechno k nám skrze slovo Boží přichází a co může způsobit. Ježíš např. říká, že nás Otec svým slovem očišťuje (srov. podobenství o Kmeni a ratolestech J 15, 1-11). Jak by ne. Naše představy o Bohu nás zavádějí jinam. Na některých lidech pozorujeme (na druhých vidíme chyby dříve než na sobě), jak jsou někdy lepší než "jejich Bůh".
Izraelité měli také správné náboženství, měli otevřený přístup k Bohu a přesto se minuli s tím, kterého tolik čekali a čekají.
Ježíš nám ukazuje pravou tvář Otce. Nejen vypráví a opravuje naše předsudky o Bohu, ale on sám je pravým obrazem Božím. "Já a Otec jsme jedno." Jan 10,30

Víra není jen darem od Boha (to říká ten, kdo čte Písmo nepečlivě). To by nebylo zavržených.
K důvěřování Bohu je zapotřebí poznání a vztahu. A to má svá pravidla, podmínky. Víra vyžaduje spolupráci s poznáním, kterého se nám zadarmo dostává.
Kolik nás stojí všelijaké vzdělávací kurzy, které si dopřáváme pro svá zaměstnání, pro porozumění sobě samotným, k lepšímu pozemskému životu? Ježíš nabízí slovo k životu věčnému. (5)

Potřebujeme jako sůl ty, kteří nám pomohou získat klíč k porozumění a kráse slovu Božímu.
Slovo boží je praktické i pro život pozemský.
Proč Židé vynikají mezi ostatními národy? Někdo spočítal, že v 80-tých letech bylo na světě jen 0,4 % Židů ze všech obyvatel zeměkoule. Jak to, že jsou nepřehlédnutelnou špičkou v tolika oborech lidské činnosti? Z Bible se naučili přemýšlet a otvírat se pomoci Boží. To vše se jim hodí v životě a přináší své ovoce.
My máme větší možnosti, neboť nemáme základní odpor a zábranu pro vyučování Ježíšovo. (Jiné zábrany naopak máme).

Ještě uvedu další Ježíšovu důležitou informaci: "Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy", J 16,13 (Srov. "Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. J 14, 26)
Jak to Duch svatý dělá?
Skrze Ježíšova slova. To je na samostatnou dvouhodinovou práci s Ježíšovými slovy. Když tomu věnujeme určitou pozornost, zjeví se nám nové porozumění. Jinak stále žebráme: "Přijď, Ó duchu přesvatý..."
Duch byl přece dán, stavidla jsou vytažena. (Představte si, že říkáme znova a znova mamince, prosím tě, dej nám oběd, a zatím nám vedle na stole dávno jídlo chladne.)

Máme velikou úctu k nekřesťanským náboženstvím (pozvedají člověka a kultivují jej), ale to, co nám říká Hospodin skrze své slovo a Slovo (Ježíše), je jedinečné. Takové informace nikde jinde neseženeme a nikdo jiný nám je neposkytne.
Pohané (to bývají zbožní a úctyhodní lidé) se často velice snaží porozumět Bohu. Objevili veliké techniky, jak se setkat s Boží moudrostí (ledacos se od nich můžeme naučit).
Nepomůže nám se jen chlubit, že jsme v pravé církvi a co všechno máme. "Jakou jsi půdou?" - se ptá Ježíš v podobenství o Rozsévači. A pomáhá nám si všimnout, čemu se můžeme vyhnout, na čem ztroskotali mnozí: "abychom slyšíce, slyšeli, srdcem pochopili a Ježíš nás mohl uzdravit".
"Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli." Srov. Mt 13,10-17

Ježíš je geniální učitel. To největší poznání o Bohu, nám srozumitelně vysvětluje. Nemluví cizími slovy a nemlží jako řada politiků a podvodníků. Když něco nakousne, vždy to vysvětluje, abychom to pochopili. Neskočme na únikové zaříkávadlo nás, farářů - když něco nevíme, nepřiznáme barvu, ale řekneme: "To je tajemství."
Tajemství není něco nerozluštitelného, ale nevyčerpatelného. Sám sobě si jsem tajemstvím, druhý je pro mne tajemstvím a Bůh teprve je pro mne nevyčerpatelným tajemstvím. (Boží dobrota nás překvapuje a ohromuje, ale je nám pochopitelná. Zlo je naprosto nepochopitelné, absurdní.) Ježíš se nám věnuje, abychom porozuměli.

Jsme-li lidmi, které si Ježíš získal, jsme-li do něj zamilovaní, chceme-li se mu podobat, pak nás zajímá, co si Ježíš myslí a co nám chce sdělit. Můžeme mu porozumět, Ježíš je ochotný se nám věnovat. Pro porozumění ale máme něco udělat.
Chystáme-li se na bohoslužbu, je třeba si přečíst texty, které se budou číst. (Jdeme-li do kina, zjistíme si, zda film bude veselohrou nebo tragedií, před operou si přečteme libreto, .) Lekce z Písma je dobré si přečíst v širším textu, úryvek má význam pro toho, kdo zná celek.
Každou neděli můžeme zpracovat jednu lekci Písma. Jakého porozumění se nám může třeba za 10 let dostat? (6)

Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském. Mt 18,2-4
Děti chtějí být velké a nestydí se ptát. "Pokoří se" - znamená, nehrají si na ty, kteří už vše vědí.
Čtu-li si před bohoslužbou text a nerozumím-li mu a stojím-li o porozumění, přicházím připraven na bohoslužbu. Kdo hledá, nachází, kdo tluče (je vytrvalý) dostává. Srov. Lk 11,10.

Poznámky

(1) Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností. Př 28,9
Dej si pozor na každý krok, když jdeš do Božího domu. Pohotovější buď k slyšení než k přinášení obětí jak hlupáci; ti ani nevědí, že činí něco zlého. Kaz 4,17b

(2) K našemu všeobecnému vzdělání se učíme kde co, např. latinské názvy tří druhů krápníků (což je velice důležité pro náš život!). Židé se učili teologii, aby je nemohli faráři vodit za nos, a učili se právo, aby je advokáti nemohli oškubat. Třicetiletý muž mohl v synagoze kázat na texty proroků a kdykoliv mohl být pověřen, aby ten den soudil (v bráně města, kde chodilo mnoho lidí, aby soud mohl být kontrolován ostatními).

(3) Třináctiletí kluci při iniciaci veřejně přečetli úryvek ze svitku Písma. To bylo něco jiného, než naše čtení v kostele. Hebrejština měla primitivní písmo, psaly se jen souhlásky (samohlásky až v 8. stol. po Kr.) Neměla interpunkční znaménka ani mezery mezi slovy. Např. text: "Patnáct let bydlím v Letohradě" by napsali: ptnctltbdlmvlthrd. Neznámý text nebyli kluci schopni přečíst. Text tedy museli znáti téměř nazpaměť.

(4) Mnoho lidí nám bude v nebi blahopřát: "Vy jste se měli, uměli jste číst a psát. To vám přejeme." Lidé středověku řeknou: "Vy jste se měli, měli jste Bibli doma." (Ve středověku měla Bible cenu statku. Měli ji v klášteře, na některém královském dvoře nebo ji vlastnil některý z biskupů.)
Až nám budou v nebi představovat Rút, ledaskdo z katolíků řekne a kdo to je, ta Rút? (A kdo je?)

(5) "Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky." J 8,51

Když na tebe toto všechno přijde, požehnání i zlořečení, jež jsem ti předložil, a ty si to vezmeš k srdci, kdekoli budeš ve všech pronárodech, do kterých tě zapudí Hospodin, tvůj Bůh, a navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší podle všeho, co ti dnes přikazuji, změní Hospodin, tvůj Bůh, tvůj úděl, slituje se nad tebou a shromáždí tě zase ze všech národů, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil. Kdybys byl zapuzen až na kraj světa, Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud shromáždí a vezme tě odtamtud.
Hospodin, tvůj Bůh, tě uvede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a ty ji znovu obsadíš a on ti bude prokazovat dobrodiní a rozmnoží tě víc než tvé otce.Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ. Všechny tyto kletby pak vloží Hospodin, tvůj Bůh, na tvé nepřátele a na ty, kdo tě nenávistně pronásledovali. Ty budeš opět poslouchat Hospodina a dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím. Hospodin, tvůj Bůh, ti dá nadbytek dobrého v každé práci tvých rukou, plodu tvého života a plodu tvého dobytka i plodin tvé role. Hospodin se bude opět nad tebou veselit k tvému dobru, jako se veselil nad tvými otci, budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší. Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.
Dt 30,1-14

Svým současníkům Ježíš vytýká: "Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun." Mt 12,42

(6) Ptal jsem se na přípravě k biřmování, kolik hodin je dnes potřeba hodin v autoškole, k získání řidičského průkazu? 80 hodin, 80 hodin, řeklo jedno děvče.)

Václav Vacek, 3. 7. 2005

Konec knihy Václav Vacek: Pozvání k Večeři Páně