Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Rybář, Jan: Musíš výš

Miss krásy duše

Sláva, máme Královnu krásy 2001! Máme už Miss - babičku, Miss - holčičku a další. České přísloví říká, že jak člověk vypadá do 40, je darem Božím, jak vypadá po 40, je jeho dílem. Ale Miss byly také hodnoceny podle svého IQ, takže mají víc, než jen co dostaly a rozmnožily na své postavě. K tomu jejich IQ se může ještě ale něco přičinit, něco navíc. Možná to hlavní. To podstatné na ženě, na člověku vůbec. To, o čem chci nyní psát.

Můj kamarád Eda Adámek byl za války uvězněn pro činnost nepřátelskou Říši. Jeho dívka toužila, aby přežil a vrátil se jí. Neohroženě se k němu hlásila, psala mu povolené lístky a doufala, že přece jen některý dostane a potěší ho to. Po válce se vrátil a radost byla veliká. Eda si ještě skočil do USA dokončit svá studia a vrátil se jako komerční inženýr. Vrátil se ale v nepravý čas. Politické klima věštilo bouři, ale on myslel na svou dívku. Čekala na něho trpělivě; než se však mohli připravit ke svatbě, na milého Edu spadla klec; byl odsouzen jako americký špion. Odseděl plných 10 let v nejtvrdších kriminálech a vrátil se konečně na amnestii v květnu 1960. Jediná možnost práce pro něho byla ve stavebnictví. Začal s lopatou u Pozemních staveb a skončil v panelárně Prefy v Brně. Tam jsme spolu pracovali 6 roků. Konečně tedy po rovných 20 letech se mohla slavit skromná svatba. Eda své ženě oplácel velikou láskou to, že mu byla v tolika těžkých zkouškách oporou, že nepodlehla nátlaku StB, aby se s ním rozešla, že mu zachovala čistou duši i tělo a dala mu posléze i děťátko. Určitě u té Nejvyšší Poroty získala ocenění Královny lásky.
(květen 2001)

Konec knihy Rybář, Jan: Musíš výš