Mám jen tři věci, které bych chtěl naučit: jednoduchost, trpělivost, soucit. -Lao-c', Tao Te-ťing 

Otec Richard pojmenovává napětí, které vytváří evangelijní učení o jednoduchosti a kulturní očekávání hojnosti: 

Většina z nás vyrostla v kapitalistickém světonázoru, který z hromadění, spotřeby a sběratelství činí ctnost a cíl. Naučil nás předpokládat, a to zcela mylně, že více znamená lépe. Je pro nás těžké rozpoznat tuto neudržitelnou a nešťastnou past, protože je to jediná hra ve městě. Když rodiče plní několik povinností po celý den a do noci, je to linie příběhu, kterou jejich děti jistě vstřebávají. "Vyrábím, tedy jsem" a "spotřebovávám, tedy jsem" by mohly být dnešní odpovědí na Descartovo "myslím, tedy jsem". Všechny tyto identity jsou strašlivě mylné, ale pravdu neodhalíme, dokud neodstraníme nepořádek. 

Kurz, kterým se ubíráme, nám zajišťuje předvídatelnou budoucnost napjatého individualismu, ničení životního prostředí, tvrdé konkurence, protože zdrojů pro rostoucí populaci ubývá, a věčné války. Naše kultura v nás zakořeňuje přesvědčení, že není dost peněz, což určuje většinu naší politiky a výdajů. Ve Spojených státech není nikdy dost peněz na odpovídající zdravotní péči, vzdělání, umění nebo dokonce základní infrastrukturu. Zároveň je vždy největší část rozpočtu určena na válku, bomby a vojenská udělátka. Doufám, že si všichni dokážeme uvědomit, jak tragické důsledky těchto rozhodnutí se odehrávají právě teď. 

E. F. Schumacher před lety řekl: "Malé je krásné," [1] a mnoho dalších moudrých lidí poznalo, že méně věcí vždy ponechává prostor pro více duše. Ve skutečnosti se zdá, že majetek a duše fungují ve vzájemné nepřímé úměře. Pouze díky jednoduchosti můžeme najít hlubokou spokojenost namísto věčného snažení a života bez uspokojení.Jednoduchý život je základním učením o sociální spravedlnosti, které odedávna zastávali Ježíš, František a Klára z Assisi, Dorothy Dayová, papež František a poustevníci, mystici, proroci a věštci. 

Františkánská spiritualita nás žádá, abychom se oprostili, abychom si uvědomili, že je toho dost na uspokojení potřeb všech, ale ne chamtivosti všech. Světonázor dostatku se v nás předvídatelně objeví, když si uvědomíme své nahé bytí v Bohu namísto toho, abychom si mysleli, že více čehokoli nebo více horečného konání může naplnit naši nekonečnou touhu a neklid. František prostotu nejen toleroval nebo snášel, ale miloval ji a nazýval ji chudobou. František se ponořil do prostoty a našel v ní svou svobodu. To je pro většinu z nás těžké vůbec pochopit.

František věděl, že šplhání po žebřících do nikam nás nikdy neudělá šťastnými ani nevytvoří mír a spravedlnost na této zemi. Příliš mnoho lidí musí zůstat na dně žebříku, aby někteří mohli být na jeho vrcholu. Prostý život pomáhá vyrovnat podmínky a nabízí hojnost a dostatek všem bez ohledu na naše postavení nebo stav příslušnosti k náboženství či skupině. 

I have just three things to teach: simplicity, patience, compassion. —Lao Tzu, Tao Te Ching 

Father Richard names the tension created by gospel teachings on simplicity and cultural expectations of abundance:  

Most of us have grown up with a capitalist worldview which makes a virtue and goal out of accumulation, consumption, and collecting. It has taught us to assume, quite falsely, that more is better. It’s hard for us to recognize this unsustainable and unhappy trap because it’s the only game in town. When parents perform multiple duties all day and into the night, that’s the story line their children surely absorb. “I produce therefore I am” and “I consume therefore I am” might be today’s answers to Descartes’ “I think therefore I am.” These identities are all terribly mistaken, but we can’t discover the truth until we remove the clutter. 

The course we are on assures us of a predictable future of strained individualism, environmental destruction, severe competition as resources dwindle for a growing population, and perpetual war. Our culture ingrains in us the belief that there isn’t enough to go around, which determines most of our politics and spending. In the United States there is never enough money for adequate health care, education, the arts, or even basic infrastructure. At the same time, the largest budget is always for war, bombs, and military gadgets. I hope we can all recognize how the tragic consequences of these decisions are being played out right now. 

E. F. Schumacher said years ago, “Small is beautiful,” [1] and many other wise people have come to know that less stuff invariably leaves room for more soul. In fact, possessions and soul seem to operate in inverse proportion to one another. Only through simplicity can we find deep contentment instead of perpetually striving and living unsatisfied. Simple living is the foundational social justice teaching of Jesus, Francis and Clare of Assisi, Dorothy Day, Pope Francis, and hermits, mystics, prophets, and seers since time immemorial. 

Franciscan spirituality asks us to let go, to recognize that there is enough to go around to meet everyone’s need but not everyone’s greed. A worldview of enoughness will predictably emerge in us as we realize our naked being in God instead of thinking that more of anything or more frenetic doing can fill up our infinite longing and restlessness. Francis did not just tolerate or endure simplicity; he loved it and called it poverty. Francis dove into simplicity and found his freedom there. This is hard for most of us to even comprehend.  

Francis knew that climbing ladders to nowhere would never make us happy nor create peace and justice on this earth. Too many have to stay at the bottom of the ladder so some can be at the top. Living simply helps level the playing field and offers abundance and enoughness to all, regardless of our status or state of belonging to religion or group.