Nejjednodušším pravidlem pro dobrou modlitbu je upřímnost a pokora. S těmito dvěma se nikdy s modlitbou nemůžeš minout. Mluv k Bohu upřímně. Nedávej se Bohu tak, jak si myslíš, že máš vypadat. Odevzdej se Bohu ve své nahotě, takový, jaký opravdu jsi, i kdybys mu měl dávat svůj hněv a svou roztržitost.

Učívali jsme se roztržitostem vyhýbat. Je ale daleko lepší jich užívat. Jestliže jsi celé odpoledne zaměstnán jednou myšlenkou, předej právě ji Bohu. Pane, proč jsem takto zajat ve své fantazii? Proč mě to pořád zaměstná­vá? Proč mě tenhle účet nebo splácení hypotéky nebo cokoli jiného tak rozčiluje? Namísto aby ses snažil toho zbavit a převáděl to kamsi do spirituálního či teologického světa, zapoj to do své modlitby. V tom je význam celistvé modlitby ve světě, v kterém se Slovo stalo tělem.

Svatý Pavel hovoří o modlitbě, která neustává. Nemluví o tom, že bychom měli trávit čas v duchovních myšlenkách nebo v rozjímání o Bohu. Modlitba znamená vidět to, co stojí před námi v jeho plnosti. Taková je pravá sekulární, biblická, hebrejská forma modlitby. Odpovídat celistvým způsobem na život tak, jak k nám přichází.

Namísto aby byl náš život egocentrickým monologem, stává se náš život teocentrickým dialogem. Uvědomuješ si svou potřebu ovládat, své strachy, svou vinu, své rozčilování, touhu po úspěchu? Je Ježíš ústředním bodem, ke kterému vztahuješ svůj život, takže tvému životu vládne? Pak to znamená, že jsi přijal Ježíšovu vládu nad svým životem. Nezáleží na slovech, ale na tom, aby tvůj střed neležel v tobě.

The most simple rule for good prayer is honesty and humility. One can never go wrong with those two. Talk honestly to God. Don’t give God the self you think you’re supposed to be. Give God yourself in your nakedness, who you really are, even if that means giving God your anger or distractions.

We used to try to avoid distractions. But it’s much better to use our distractions. If you’re obsessed with a thought all afternoon, that’s what you give to God. Lord, why am I so caught up in this fantasy? Why am I so caught up in this preoccupation? Why am I so worried about this bill or this mortgage or whatever it might bd Make that the subject of your prayer instead of trying to avoid it and getting into some spiritual or theological world. That’s the meaning of integrated, incarnational prayer.

St. Paul speaks of unceasing prayer. He’s not talking about us spending time thinking spiritual thoughts or even spending time thinking about God. Prayer is seeing what is in front of us in all its fullness. This is a truly secular, biblical, Hebrew form of prayer. It’s responding to life in a holistic way in the ways it comes to us.

Instead of our life being a self-centered monologue, our life becomes a God-centered dialogue. Are your control needs, your fears, your guilt, your worries, your success needs in charge? Is Jesus your natural reference point, so that he reigns over your life‘? Then you’ve accepted the lordship of Jesus. It’s not a matter of having words, but of having a Center beyond yourself.