Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na pátek třicátého týdne v mezidobí -
| Bolest odmítnutí
Jak ve svých důvěrných vztazích s přáteli zjišťujeme, láska je pokořující zkušenost. Musíme se učit, jak stále dávat a umírat, být zraňován a pokoušet se znovu a znovu překonávat překážky – milovat je hrozně pokořující. Proto ten, kdo je pyšný, nemůže milovat a růst. Žádná bolest na této zemi se nevyrovná bolesti z odmítnutí. Zvláště když položíme svůj život, když překonáme sami sebe, když otevřeme své srdce, a ten druhý to neopětuje. Odmítnutí vyjevuje zdánlivě bezedný charakter naší potřeby a naši potřebu se spojit. Lidstvo odmítá Boha od samého počátku. V bolesti z odmítnutí a v bolesti z nejednoty poznáváme, jak Bůh miluje, a tedy potřebuje. Dobří teologové nechtějí používat pro Boha slovo potřeba – potřebovat. Já ale myslím, že Bůh stvořil svět nějak i v tom smyslu, že sám cítí jakousi potřebu. | The Pain of Rejection
Love is a humbling experience, as we learn in our interactions with intimate friends. We must learn how to keep giving and dying and getting hurt and trying again and overcoming the obstacles – it’s terribly humbling to love. That’s why the proud person cannot love or grow. There’s no pain on this earth like the pain of rejection.. Especially when we lay out our life, when we surrender ourself, when we let go of our heart and the other does not let go of his or hers. Rejection reveals the seemingly bottomless character of our need and our need to connect. Humanity has been rejecting God since the beginning. In the pain of being rejected, in the pain of non-union we come to know how God loves and therefore needs. Good theologians don’t want to apply the word need to God. But I think that somehow God has created a world in which, in a certain sense, God needs. from The Spiritual Family and the Natural Family
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 30. 10. 2026 na téma: Miluj svého bližního Láska je to, čím jsme Otec Richard považuje naši schopnost milovat za samotný základ naší existence: Nejmocnější, nejpotřebnější a nejdůležitější učení se vždy týká lásky. Láska je náš základ i náš osud. Je to místo, odkud pocházíme, a kam směřujeme. Jak známo říká svatý Pavel: „Zůstává tedy víra, naděje a láska, ale největší z nich je láska“ (1 Korinťanům 13,13). Moje naděje, …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
