Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr

Myšlenka na čtvrtek třetího týdne v mezidobí -

Negativní energie

V disfunkčních rodinách existuje jakási tendence ke klamu. Je tam cosi jako nekončící krizová orientace poznamenaná úzkostí. Občas jsem to vídal na sobě. Někdy nenacházím motivaci, dokud tu není něco, z čeho bych měl úzkost. Zdá se, že mnozí z nás nebyli vedeni ani povzbuzováni k tomu, aby si z věcí vybírali pozitivní stimuly, a tak ani nevíme jak na to.

Když cítíme potřebu se kvůli něčemu zlobit, rozčilovat se, být vyvedeni z míry, začínáme na negativním základě. A jestliže negativně začneme, je pravděpodobné, že to také negativně skončí. Není divu, že tak mnozí z nás se vzdor svým nejlepším úmyslům stávají negativními lidmi, kteří vycházejí z různých druhů toxické energie. Tyto energie často přejímají celé rodiny. Pro některé z nás je to jediný způsob odpovědi, jaký jsme se naučili již v raném dětství. Říkali nám, co jsme udělali špatně, co bychom neměli cítit, čeho bychom se měli obávat. Neřekli nám, co bychom měli vidět a cítit jako dobré, jak důvěřovat životu, a ne smrti.

Negative Energy

There’s a tendency toward deception in the dysfunctional family. There is a kind of endless crisis orientation, marked by anxiety. I’ve seen it in myself at times. Sometimes I can’t get motivated unless I have something to be anxious about. Apparently, a lot of us were never taught or encouraged to get the positive juices going, so we don’t even know how to do it.

When we need something to worry about, to be angry or upset about, we begin on a negative foundation. And if we begin negatively, we’re probably going to end negatively. It’s no wonder that so many of us, against our best intentions, have become negative people, operating out of various kinds of toxic energy. Those energies are often taken on by entire families. For some of us it’s the only kind of response we have modeled for us early in life. We were told what we did wrong, what we should not feel, what we should be afraid of. We were not told how to see and feel the good, how to trust life instead of death.

from Breathing Under Water: Spirituality and the 22 Steps

Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Role mužů v dnešní době

„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)


Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.

Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.


O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život. 

P. Petr Glogar