Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na středu třetího týdne v mezidobí -
| Místo uzdravení
Proč tolik jazyků používá slovo duch (spirit) pro označení likéru? Co kdybych příště, až s vámi budu slavit eucharistii, při pozdvihnutí kalicha řekl „likér Kristův“? Nebyli byste všichni šokováni? Není to podivné, že právě ta věc, která v životě některých z vás způsobila tolik bolesti, totiž alkohol, by měla být právě tou věcí, již používáme při slavení eucharistie? Je to čirá ironie nebo náhoda – anebo prozřetelnost? Krev Kristova, víno Kristovo, likér Kristův. Místo zranění je i místem uzdravení. Místo zhroucení je místem síly. Právě proto se Ježíš dokonce se svým vzkříšeným tělem opět zjevuje s ranami na rukou, v boku a na nohou. Rány nezmizí – jak byste snad čekali. V čem spočívá Tomášův problém? Neumí se vyrovnat s ranami. Ježíš mu říká: „Vlož tam svůj prst.“ Srovnej se s tou ranou. Srovnej se s tím, že jsem dosud „rozlomen“. Ale ne, ty jsi vstal z mrtvých, ty bys neměl mít díru v boku, říká Tomáš. „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ (J 20,27) Nemyslím, že byste mohli začít věřit, aniž byste vložili svůj prst do svých vlastních ran, do svých ran navzájem a do ran Kristových. | The Place of Healing
Why do many languages use the word spirit to describe liquor? What if, next time I have Mass with you, when I hold up the chalice I say, “liquor of Christ”? Wouldn’t that shock you all? Isn’t it strange that the very thing that has caused so much pain in some of your lives, alcohol, would be the very thing that we use for the sacrament? Is it mere irony or coincidence – or providence? The blood of Christ, the wine of Christ, the liquor of Christ. The place of the wound is the place of the healing. The place of the break is the place of the greatest strength. That’s why Jesus himself, even in his resurrected body, reappears with the wounds still in his hands, in his side, in his feet. They do not disappear as you might expect. What’s the problem for Thomas? He can’t deal with the wounds. Jesus tells him, Put your finger in. Deal with pain. Deal with the fact that I’m still broken. No, you’re resurrected, you’re not supposed to have a hole in your side, says Thomas. “Thomas, put your finger in my hands. Put it in my side. Now, believe” (John 20:27). I don’t think you can begin to believe until you put your finger in your own wounds, the wounds of one another and the wounds of Christ. from Breathing Under Water: Spirituality and the 12 Steps
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z úterý 27. 1. 2026 na téma: Co děláme s Biblí? Kniha, na kterou se nezapomíná S Písmem jsme ... pozváni ke staletí trvajícímu rozhovoru s Bohem a Božím lidem, který se odvíjí od stvoření, jeden příběh za druhým. -Rachel Held Evansová, Inspired Veřejná teoložka Rachel Held Evansová (1981-2019) líčí historické okolnosti, které vedly ke vzniku Starého zákona: Naše Bible vznikla z krize víry. Ačkoli mnohé z jejích příběhů, …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
